Misionářka lásky s. Mariana Kovačić
Misionářka lásky s. Mariana Kovačić v interview s Marijom Dugandžić na vnějším oltáři kostela sv. Jakova, pátý den 37. Mladifestu , svědčila o své životní cestě, která začala v jedné tradiční katolické rodině v Kotor Varošu v Bosně, kde se narodila jako nejmladší ze čtyř dětí. V Bosně je zastihla Vlastenecká válka a oni utekli do Záhřebu, potom i do Německa, odkud se chtěla vrátit do Chorvatska. Po návratu do Záhřebu byla nějakou dobu i fotomodelka, pracovala ve firmě pro návrhy interiéru, zpívala v bendu Fides… Potom poznala Medžugorje…
”Jeden rok, když jsem měla odjet k sestře, řekla jsem jí, že nepřijedu, protože jedu do Medžugorje. Už dříve jsem byla v Medžugorji s rodinou a přáteli, ale tentokrát jsem jela sama a po vyčerpávající práci v zaměstnání jsem si užívala ticha a modlitby. Modlila jsem se i na hrobě fra Slavka Barbariće, i když jsem ho osobně nepoznala. Uvažovala jsem o studiu cizích jazyků, a protože on byl polyglot myslila jsem, že mi on může pomoci. Koupila jsem hromadu knih, a mezi nimi jednu s chybou. Byla to kniha interview o Medžugorji, kde jsem našla i interview se svatou Matkou Terezou…”, řekla s. Mariana a vyznala, že tehdy pocítila, že je tam její místo, ale to duchovní povolání v sobě potlačovala, jako i potřebu promluvit s nějakým knězem v Medžugorji, což se jí nepodařilo… Šla ho vyhledat, našla ho, hovořila s ním, žádala ho, aby byl jejím duchovním vůdcem.
”Nejlepší duchovní vůdce je Duch Svatý”, řekl mi tehdy ten kněz, který se mě ptal jestli se chci stát řeholní cestou a ujasňoval mi, že tady není vyhnutí, jestliže si to Panna Maria přeje. Každý den se musím modlit a poslouchat Boží vůli.
”Tři roky jsem se v tichosti modlila a ‘bojovala’ s Ježíšem… Všichni, které jsem znala cítili své povolání již v dětství, já ne… A stále jsem žádala, aby mi to Ježíš ukázal. On to i dělal, ale pro mne to nikdy nebylo dostatečné. Chodila jsem i na semináře půstu, modlitby a ticha v Medžugorji a čekala jsem, že ke mně Pán ‘promluví’…”, vyprávěla s. Mariana, která hovořila i s jedním knězem v Záhřebu, který jí – zatímco ona očekávala jeho potvrzení, že ona nemá duchovní povolání – řekl, že on sám by vstoupil k Misionářkám lásky, kdyby byl ženou. O tom se ona vyjádřila, že to pro ní bylo jako studená sprcha.
Přiznala, že pro ní bylo nejtěžší opustit vlast a tak i toto svědectví na Mladifestu v Den vlastenecké vděčnosti v ní vyvolává zvláštní emoce. Potom hovořila s přítelkyní, která se rozhodla vdát a žít v Kopenhagenu, a její obdiv toho vzdáleného Kopenhagenu. Vyjadřovala se, že je to otázka lásky, pak že je úplně jedno kde jsi. Mariana to nazývá další z mnoha ještě chladnějších sprch. S nikým nechodila a přítelkyně ji kritizovaly, že hledá dokonalost.
”Ano, hledám dokonalost, a to je Ježíš Kristus”, říká dnes sestra Mariana, která byla i ve Svaté zemi a hledala znamení na samotné Kalvarii a slibovala, že další znamení už žádat nebude.
”Když jsem sestupovala z Kalvarie uviděla jsem dvě misionářky lásky. Málem jsem z toho omdlela. Vůbec jsem je nečekala, ale věděla jsem – to je to pravé”, přiznala s. Mariana. Potom to rozhodnutí bylo zapotřebí přednést vlastní rodině.
”Dobře, nemáme nic proti tomu, abys byla řeholnice, ale proč jdeš do toho ‘šíleného řádu’?”, ptali se jí příbuzní, ale i přátelé při vysvětlování měli jedinou otázku: ”proč?”
V zaměstnání řekla, že se vdává a odchází z Chorvatska, aby se tak vyhnula mnoha dotazům. Formace byla v Itálii, první misie v Uzbekistánu, Pakistánu, dále v Chorvatsku, Itálii, Německu, Rakousku, BiH…
”Momentálně jsem v Záhřebu, ale byla jsem přemístěna do Německa”, řekla s. Mariana, a ve své misii dostávají kněze za kterého se modlí, a některé si vybírají i samy, modlí se za jeho život, za posvěcení, a každá sestra má jednoho nemocného a trpícího spolupracovníka, který se modlí za ni.
”kromě tří slibů - chudoby, čistoty a poslušnosti, máme i čtvrtý slib, a tím je služba nejchudším z chudých”, vyprávěla o poslání Misionářek lásky, ve světě známějších pod názvem Sestry Matky Terezy. Těm, kteří pochybují o duchovním povolání vzkázala, aby se modlili, že Ježíš jim nepochybně ukáže cestu. ”On si přeje, abychom byli šťastnější, než my sami si dokážeme přát”, řekla s. Mariana a opakovala, že je největší čest sloužit Králi králů.
”Nebojte se. Ježíš zná a dokonale drží tento svět na své dlani, ví jaká je nejlepší cesta pro každého z nás. On si přeje, abychom byli svatí, a svatost je největší krása, skutečná krása”, prohlásila k mladým na závěr s. Mariana a znovu opakovala: ”Nebojte se říci Ježíšovi své ano.”
”Jestli vás Bůh volá i k založení rodiny, nebojte se říci Mu své ‘ano’. Nebojte se Bohu říci ‘ano’ a nečekejte příliš dlouho”, řekla s. Mariana Kovačić.
(Text připravil Velimir Begić)
/radio-medjugorje.com/