Zpráva o zázračném uzdravení Ernesta
Ernest Krišto z Eminova Sela u Tomislavgradu v Bosně a Hercegovině, který v roce 1970 odjel do Německa, aby tam pracoval jako stavební dělník.
V roce 1976 se mu při práci pod nehet palce na noze zabodl kousek dřeva, potom co ho odstranil cítil delší dobu velikou bolest. Bolest byla tak veliká, že nemohl ani spát, proto mu v hamburské nemocnici po dlouhých – asi pěti týdenních - vyšetřováních nakonec odstranili nehet, ale nesnesitelné bolesti trvaly dál. Diagnoza Bữrgerova nemoc, těžký zánět arterie a žíly. Po návratu domů mu v Livnu odřezali půl palce, ale nemoc se nezastavila. Pobýval v mnohých nemocnicích ve Splitu, Záhřebu, Mostaru, Sarajeva...., ale pomoc pro něj nebyla žádná. Po návratu do nemocnice v Hamburgu odstranili celý prst, ale nemoc zachvátila i pravou nohu, prsty na rukou...Lékaři se všemožně snažili zastavit šíření nemoci, vytrhali mu i všechny zuby..., ale všechno bylo zbytečné a já jsem se už skoro poddával. Němci mne po krátkém jednání dali penzi. Za těch 5 let jsem nespal ani deset minut... - dosvědčuje Ernest.
V roce 1981 na Nanebevzetí Panny Marie jsem byl v Medžugorji na večerní mši. Když jsem přišel večer domů, usnul jsem. Celou noc se manželka probouzela, aby viděla jestli dýchám, protože bylo nepochopitelné, že mohu spát. Když jsem se ráno v 7 hodin probudil, rány na nohou a rukou byly zavřené, bolesti zmizely a já si přes dvacet roků užívám svojí penzi, při dobrém spánku a celodenní prací trávím svoje dny. Díky Matce Boží - svědčí sedmdesátiletý Ernest.