Závěrečná oslava velkého františkánského jubilea

Při mši předsedal fra Massimo Fusarelli

Oslavy 800. výročí zesnutí sv. Františka se konaly v sobotu, 5. září v Medžugorji. 

Na počátku účastníky pozdravil medžugorský farář fra Zvonimir Pavičić, který se se shromážděnými pomodlil, a potom fra Ante Vučković přednesl katechezi o svatém Františkovi na téma 'Pán nám dává bratra Františka'.

Na oslavě Františkánského jubilea, 800. výročí zeznutí sv. Františka, jubileiního církevního roku svatého Františka a Dne řeholníků v BiH se účastnily všechny františkánské řády z Chorvatska a BiH, řeholní sestry františkánky, členové třetího františkánského řádu, členové františkánské mládeže Frama, četní poutníci…

Jménem Rady františkánských společenství''přivítání a projevy bratské radosti nad tím, že se dnes shromažďujeme kolem Kristova oltáře, ve společenství veliké františkánské a řeholní rodiny'' vyjádřil provinciál Františkánské provincie svatého Kříže - Bosny Srebrené fra Zdravko Dadić.

''Společně děkujeme za dar svatého Františka Asišského – za člověka, který dovolil, aby ho Evangelium zcela proměnilo a který svým životem ukázal, že Krista je možné následovat pokorně, radostně a s nejvyšší láskou.

Ať nám toto Jubileum nezůstane jenom ve vzpomínkách, ale ať v nás probudí nový zápal pro  Krista, obnovenou věrnost povolání a statečnost pro vydávání svědectví Evangeliu. Ve světě, kterému chybí mír, společenství a naděje, ať františkánská rodina je i dnes viditelným znamením míru, bratrství, prostoty a lásky ke každému člověku a všemu stvořenému'', řekl fra Zdravko Dadić na počátku mše svaté, které předsedal generální ministr Řádu menších bratří fra Massimo Fusarelli za koncelebrace 184 kněží. Růženec před mší vedl fra Ivan Vasilj.

Na počátku své homilie fra Massimo Fusarelli řekl, že je pro něj ''velikou radostí slavit 800. výročí zesnutí svatého Františka, zde v Medžugorji s františkánskou rodinou Chorvatska a Bosny a Hercegoviny'' a že františkánská přítomnost zde  ''svědčí o prověřené a živé víře''.

Promluvil o bratrském napomenutí o kterém je dnes řeč v evangeliu. Řekl, že to není napomenutí nýbrž starost o druhého, což nám dnes připomíná i prorok Ezechiel obrazem hlídače: ''Jsme zodpovědni jedni za druhé. Hlídač není ten, který dohlíží, aby soudil, ale ten, který bdí, aby se bratr neztratil''.

Ta slova dnes osvětlují památku Františkova zesnutí. Milosrdenství je klíčem k četbě celého jeho života. František prošel mnoha přechody a každý ho připravoval pro ten poslední. V něm vidíme cestu: přijmout milosrdenství, žít milosrdenství, darovat milosrdenství. František se setkal s malomocným. V Závěti vyznává, že to co pro něj bylo dříve hořké proměnilo ve sladkost duše i těla. I ten přechod nazývá milosrdenstvím. To je rozhodné slovo. To nepopisuje jenom to co  František dělá pro malomocného, ale i to co Bůh koná ve Františkovi'', prohlásil fra Massimo Fusarelli a pokračoval o tom jak nám František předává něco podstatného pro náš bratrský život, a to je že ''nejsme bratři proto, že jsme všichni dobří; bratři jsme protože všichni žijeme z Božího milosrdenství''.

Bratři a sestry, není náhodné, že toto všechno slavíme právě tady. Po staletí v těchto krajích, v mnohých chvílích, kdy přítomnost Církve byla zranitelná nebo těžko zkoušená, zůstali Menší bratři s lidem: bránili víru a hlásali Evangelium. To je vaše historie. To je historie věrnosti. A dnes synové svatého Františka přijímají poutníky, udržují místa modlitby, provázejí lidi, hodiny sedí ve zpovědnici, aby udělovali Boží odpuštění. Pokračujte v tom. S velkodušnou oddaností.

Protože přijaté milosrdenství namůže zůstat uzavřené jenom v nás. Přijaté milosrdenství vyžaduje, aby bylo darováno druhým. Tyto kraje v sobě stále ještě nosí rány nedávné války: rány na domech, v rodinách, ve vzpomínkách, ve vztazích mezi lidmi a národy. Tady usmíření není jenom slovo. Ono je stále ještě plodným přínosem Evangelia.

A nám, synům a dcerám svatého Františka,  je tato služba míru svěřena zvláštním způsobem. Vy víte, že přijaté milosrdenství je možné darovat druhým. Přijali jste milosrdenství: darujte ho'', řekl fra Massimo a vyzval, aby se přijaté milosrdenství daruje v bratrstvích, raněných rodinách, těm, kteří v sobě nosí bolestné vzpomínky...

''Rozdávejte je mezi lidmi a národy, které se ještě musí učit dívat vzájemně jedni na druhé bez roztrpčení. A čiňte to tady, kde mnozí přichází hledat mír'', vyzval generální ministr Řádu menších bratří a pokračoval, že nám František i dnes, po osmistech letech dává jednu cestu: přijměte milosrdenství, žijte milosrdenství, darujte milosrdenství.

''Všichni jsme přijali milosrdenství. Dnes na tomto místě darujme milosrdenství. Přijali jsme mír. Nenechávejme si ho jenom pro sebe. Nosme ten mír. Přijali jsme Františkův pozdrav: Pán  vám dal svůj mír. Hlásejme ho všem.

Tady na místě, kde vzýváme Marii jako Královnu Míru - v BiH, v Chorvatsku, Slovinsku, pozdrav vám všem poutníkům z druhých zemí – dovolme, aby ten pozdrav opět znovu projde našimi kraji, našimi bratrstvími, našimi rodinami, našimi dějinami. Přijali jsme všichni pozdrav míru, nosme ho všem'', uzavřel svou řeč fra Massimo Fusarelli.

Při mši zpíval františkánský sbor vytvořený členy františkánské mládeže, členy třetího řádu, řeholnicemi a bohoslovci. Po mši byl promítnut film o svatém Františkovi a šíření františkánského řádu po celém světě ''Pán nám dává bratra Františka – od Assisi do chorvatských krajin'' připravený pro tuto příležitost. Po filmu se konal koncert Františkánského sboru, který zpíval při mši, a který vede fra Ante Vukoja.

Tento večer v Medžugorji, tedy závěrečná oslava 800. roku františkánských výročí skončil klaněním Ježíšovi v Nejsvětější svátosti oltářní.