Zamyšlení nad poselstvím Mirjaně 18.3. v roce 2022

 Zamyšlení nad poselstvím, které Panna Maria svěřila vizionářce Mirjaně Soldo 18. 3. 2022

''Drahé děti! Mateřskou láskou vás vyzývám, abyste plní síly, víry a důvěry hleděly k mému Synu. Jemu otevírejte svá srdce a nebojte se. Protože můj Syn je Světlo světa a v Něm je mír a naděje. Proto vás znovu, znovu vyzývám, abyste se modlily za ty moje děti, které nepoznaly lásku mého Syna; aby můj Syn svým světlem lásky a naděje ozářil i jejich srdce, a vás, děti moje, aby posílil a dal mír a naději. S vámi jsem. Děkuji vám.''

 MODLIT SE ZA TY, KTEŘÍ JEŠTĚ NEPOZNALI LÁSKU BOŽÍ

Když se satan snaží odvést člověka od Boží cesty a způsobu uvažování, nikdy mu neukazuje úplnou lež, nebo tedy opak pravdy, protože ví jak by ji člověk brzy poznal. Ne, satan začíná zkoušku velmi jemnými myšlenkami, slovy nebo otázkami, které vrhají pochybnosti na Boží spravedlnost, nebo tedy pomalu ospravedlňují lidské, především logické závěry.

Tak se např. stalo zcela logickým v kostelích západu snažit se odstranit všechna místa na kterých by se lidé mohli eventuálně nakazit nějakým virusem. Tak se vyloučilo podávání ruky při pozdravení pokoje (i když dotek a objetí mají velikou psychologickou moc zlepšení obecného  stavu člověka, protože se při doteku uvolňují hormony štěstí, které uklidňují a uvolňují). Byla odstraněna svěcená voda ( i když je známo jaký je význam požehnání, které požehnané předměty a voda nosí v sobě), a teď se odstraňují i lavice, tedy klekátka, aby se při klanění, tedy klečení na kolenou, nemuseli lidé dotýkat jejich povrchu. Odstraňuje se klanění a zavádějí se židle … (i když je známé nakolik je důležitá poloha těla při liturgii, zejména klečení jako vyjádření hluboké úcty, vědomí vlastní nepatrnosti na rozdíl od Boží velikosti). Je tu zdravým rozumem lidsky řečeno něco špatného? Přirozeně ne. Naopak je to tak logické, epidemiologicky správné a vše to slouží ochraně lidského zdraví.

Duchovní devastaci takových kroků rozumí stále méně lidí. Všechno začíná sloužit tělu a odstraňuje se chápání duchovních skutečností, božské moci, mysterií a nakonec i vrcholného úkolu svaté Církve, kterým není spása těla, ale spása duše. Na to vše se začíná zapomínat a není to chápáno.

Tak nám satan skrze bezpočet „malých“, subtilních odchýlení se od božské do lidské dimenze vlastně krade “víru“, krade spiritualitu a naši zbožnost srovnává s pozemským uctíváním lidských zákonitostí, které jsou všechny ve službě míru, tolerance, všeobecného společenství, pomoci… všeho toho co jednoho, ne tak vzdáleného dne, vejde do našich domovů a kostelů jako jednotné Nové světové náboženství – uctívání jednoho boha a jeho jednoho proroka.

V takovéto době od nás Bůh žádá pravou pokoru a bezpodmínečnou důvěru v Něj. Proto Panna Maria v poselství daném v den narozenin vizionářky Mirjany, 18.3. 2022 řekla: „Mateřskou  láskou vás volám, abyste plni síly, víry a důvěry hleděli k mému Synu. Jemu otevírejte svoje srdce a nebojte se. Protože můj Syn je Světlo světa a v Něm je mír a naděje.“

Maria a svatý Josef toho moc nechápali z toho co se jim všechno dělo a proč je Bůh někam posílá nebo volá. Jako i všichni proroci a světci, museli chodit cestou víry a důvěry zahledění do věčného Slova, které se v Písmu Svatém zjevilo a které tu je jako věčné Světlo, které nepomine dokud se Jeho poslední slovo nebo spíše znamení nenaplní. Všechno ostatní kromě Slova, všechno co dává falešnou jistotu, všechno co se člověk snaží rozumem objasnit, pochopit, poznat – není od Boha. Náš Bůh není „Věčná moudrost“,  kterou se lidé snaží pochopit rozumem a rozebírají na synodách, schůzích, a chtějí o ní demokraticky rozhodovat. Náš Bůh je ta Věčná Moudrost, která se zjevila skrze MUKA; SMRT A VZKŘÍŠENÍ. Má jen jedno jméno, které lze vyjádřit slovem: LÁSKA!

A tu Věčnou Moudrost nemáme chápat hlavou, ale srdcem, které miluje. Bůh je láska a jen natolik nakolik miluješ můžeš chápat Boha, můžeš ho poznat. Proto Panna Maria v Medžugorji vytrvale mluví o tom, že největší problém lidí, a to i věřících, je ten, že nepoznali lásku Boží. (srov. „Zato vás znovu, znovu vyzývám, abyste se modlili za ty moje děti, které nepoznaly lásku mého Syna; aby můj Syn svým světlem lásky a naděje osvítil jejich srdce…“) Kdybych všemi jazyky mluvil, hory přemísťoval, zázraky konal, ale lásku bych neměl – nic nejsem! – říká nám sv. Pavel. A v tom je tajemství – klíč podle kterého budeme moci odlišit Krista od Antikrista, Ježíšovi vojáky od vojáků antikristových: podle lásky, kterou budou mít nebo nemít ve své víře, zákonech, rituálech, společnosti…

Dále je ještě jeden veliký rozdíl mezi Božským a satanským působením. Satan má rád slávu, lesk, rozkoš, publicitu, nahotu, první místa, masu a hlasitost… Bůh se naopak projevuje ve skrytosti  srdce, soukromí vlastního pokoje, v mírném vánku, samotě, skromnosti… Bůh má zvláště rád periferie, okraje společnosti, zapomenutost… tam kde to lidsky řečeno vypadá, že není nic důležitého. Právě tam Bůh nachází svoje místo. Jako Nazaret. Jako malá šestnáctiletá chudá Panna Maria. A i jako Medžugorje, malé hercegovinské neznámé místo. Pro Boha neexistuje zapomenutost, neexistuje zapomenuté srdce, život nebo egzistence… On se sklání právě tam, kde člověk myslí, že není hoden Božího pohledu. I to nám Ježíš odhaluje na své cestě k Jeruzalému, když se obrací právě k těm, kteří celé roky žili zapomenuti a pomáhá jim.

Bůh to říká i nám na naší cestě ke Vzkříšení: že nezapomíná na naši osobní periferii, naši samotu, otázky a pocit 'nicotnosti'. On chce vstát z mrtvých právě tam na těch golgotách, jestliže  mu to dovolíme, jestli se s Ním usmíříme.

Řecké slovo pro smíření znamená: stát se někým druhým, nebýt už jako dříve. A to je to co Ježíš  vzkazuje Petrovi: „Kdo chce přijít za mnou ať zapře sám sebe a následuje mne!“ Co znamená slovo zapřít? Když Petr v noci velikého pátku zapírá Ježíše, říká: “Neznám toho člověka!“ Když říkáme, že tedy máme zapřít sami sebe, znamená to, že sami sobě máme říci: „Neznám už toho starého člověka jakým jsem dříve byl, protože jsem se stal někým jiným!“ „Usmíření“ je tedy vstoupení do stavu smíření s Bohem, protože naše srdce se změnilo, protože jsme se stali jinými, novými, vzkříšenými lidmi!

Autorka Paula Tomić (přeloženo z medjugorje-info.com)

 ZAMYŠLENÍ NAD POSELSTVÍM, KTERÉ PANNA MARIA SVĚŘILA VIZIONÁŘCE MIRJANĚ SOLDO 18. 3. 2022

''Drahé děti! Mateřskou láskou vás vyzývám, abyste plní síly, víry a důvěry hleděly k mému Synu. Jemu otevírejte svá srdce a nebojte se. Protože můj Syn je Světlo světa a v Něm je mír a naděje. Proto vás znovu, znovu vyzývám, abyste se modlily za ty moje děti, které nepoznaly lásku mého Syna; aby můj Syn svým světlem lásky a naděje ozářil i jejich srdce, a vás, děti moje, aby posílil a dal mír a naději. S vámi jsem. Děkuji vám.''

 MODLIT SE ZA TY, KTEŘÍ JEŠTĚ NEPOZNALI LÁSKU BOŽÍ

Když se satan snaží odvést člověka od Boží cesty a způsobu uvažování, nikdy mu neukazuje úplnou lež, nebo tedy opak pravdy, protože ví jak by ji člověk brzy poznal. Ne, satan začíná zkoušku velmi jemnými myšlenkami, slovy nebo otázkami, které vrhají pochybnosti na Boží spravedlnost, nebo tedy pomalu ospravedlňují lidské, především logické závěry.

Tak se např. stalo zcela logickým v kostelích západu snažit se odstranit všechna místa na kterých by se lidé mohli eventuálně nakazit nějakým virusem. Tak se vyloučilo podávání ruky při pozdravení pokoje (i když dotek a objetí mají velikou psychologickou moc zlepšení obecného  stavu člověka, protože se při doteku uvolňují hormony štěstí, které uklidňují a uvolňují). Byla odstraněna svěcená voda ( i když je známo jaký je význam požehnání, které požehnané předměty a voda nosí v sobě), a teď se odstraňují i lavice, tedy klekátka, aby se při klanění, tedy klečení na kolenou, nemuseli lidé dotýkat jejich povrchu. Odstraňuje se klanění a zavádějí se židle … (i když je známé nakolik je důležitá poloha těla při liturgii, zejména klečení jako vyjádření hluboké úcty, vědomí vlastní nepatrnosti na rozdíl od Boží velikosti). Je tu zdravým rozumem lidsky řečeno něco špatného? Přirozeně ne. Naopak je to tak logické, epidemiologicky správné a vše to slouží ochraně lidského zdraví.

Duchovní devastaci takových kroků rozumí stále méně lidí. Všechno začíná sloužit tělu a odstraňuje se chápání duchovních skutečností, božské moci, mysterií a nakonec i vrcholného úkolu svaté Církve, kterým není spása těla, ale spása duše. Na to vše se začíná zapomínat a není to chápáno.

Tak nám satan skrze bezpočet „malých“, subtilních odchýlení se od božské do lidské dimenze vlastně krade “víru“, krade spiritualitu a naši zbožnost srovnává s pozemským uctíváním lidských zákonitostí, které jsou všechny ve službě míru, tolerance, všeobecného společenství, pomoci… všeho toho co jednoho, ne tak vzdáleného dne, vejde do našich domovů a kostelů jako jednotné Nové světové náboženství – uctívání jednoho boha a jeho jednoho proroka.

V takovéto době od nás Bůh žádá pravou pokoru a bezpodmínečnou důvěru v Něj. Proto Panna Maria v poselství daném v den narozenin vizionářky Mirjany, 18.3. 2022 řekla: „Mateřskou  láskou vás volám, abyste plni síly, víry a důvěry hleděli k mému Synu. Jemu otevírejte svoje srdce a nebojte se. Protože můj Syn je Světlo světa a v Něm je mír a naděje.“

Maria a svatý Josef toho moc nechápali z toho co se jim všechno dělo a proč je Bůh někam posílá nebo volá. Jako i všichni proroci a světci, museli chodit cestou víry a důvěry zahledění do věčného Slova, které se v Písmu Svatém zjevilo a které tu je jako věčné Světlo, které nepomine dokud se Jeho poslední slovo nebo spíše znamení nenaplní. Všechno ostatní kromě Slova, všechno co dává falešnou jistotu, všechno co se člověk snaží rozumem objasnit, pochopit, poznat – není od Boha. Náš Bůh není „Věčná moudrost“,  kterou se lidé snaží pochopit rozumem a rozebírají na synodách, schůzích, a chtějí o ní demokraticky rozhodovat. Náš Bůh je ta Věčná Moudrost, která se zjevila skrze MUKA; SMRT A VZKŘÍŠENÍ. Má jen jedno jméno, které lze vyjádřit slovem: LÁSKA!

A tu Věčnou Moudrost nemáme chápat hlavou, ale srdcem, které miluje. Bůh je láska a jen natolik nakolik miluješ můžeš chápat Boha, můžeš ho poznat. Proto Panna Maria v Medžugorji vytrvale mluví o tom, že největší problém lidí, a to i věřících, je ten, že nepoznali lásku Boží. (srov. „Zato vás znovu, znovu vyzývám, abyste se modlili za ty moje děti, které nepoznaly lásku mého Syna; aby můj Syn svým světlem lásky a naděje osvítil jejich srdce…“) Kdybych všemi jazyky mluvil, hory přemísťoval, zázraky konal, ale lásku bych neměl – nic nejsem! – říká nám sv. Pavel. A v tom je tajemství – klíč podle kterého budeme moci odlišit Krista od Antikrista, Ježíšovi vojáky od vojáků antikristových: podle lásky, kterou budou mít nebo nemít ve své víře, zákonech, rituálech, společnosti…

Dále je ještě jeden veliký rozdíl mezi Božským a satanským působením. Satan má rád slávu, lesk, rozkoš, publicitu, nahotu, první místa, masu a hlasitost… Bůh se naopak projevuje ve skrytosti  srdce, soukromí vlastního pokoje, v mírném vánku, samotě, skromnosti… Bůh má zvláště rád periferie, okraje společnosti, zapomenutost… tam kde to lidsky řečeno vypadá, že není nic důležitého. Právě tam Bůh nachází svoje místo. Jako Nazaret. Jako malá šestnáctiletá chudá Panna Maria. A i jako Medžugorje, malé hercegovinské neznámé místo. Pro Boha neexistuje zapomenutost, neexistuje zapomenuté srdce, život nebo egzistence… On se sklání právě tam, kde člověk myslí, že není hoden Božího pohledu. I to nám Ježíš odhaluje na své cestě k Jeruzalému, když se obrací právě k těm, kteří celé roky žili zapomenuti a pomáhá jim.

Bůh to říká i nám na naší cestě ke Vzkříšení: že nezapomíná na naši osobní periferii, naši samotu, otázky a pocit 'nicotnosti'. On chce vstát z mrtvých právě tam na těch golgotách, jestliže  mu to dovolíme, jestli se s Ním usmíříme.

Řecké slovo pro smíření znamená: stát se někým druhým, nebýt už jako dříve. A to je to co Ježíš  vzkazuje Petrovi: „Kdo chce přijít za mnou ať zapře sám sebe a následuje mne!“ Co znamená slovo zapřít? Když Petr v noci velikého pátku zapírá Ježíše, říká: “Neznám toho člověka!“ Když říkáme, že tedy máme zapřít sami sebe, znamená to, že sami sobě máme říci: „Neznám už toho starého člověka jakým jsem dříve byl, protože jsem se stal někým jiným!“ „Usmíření“ je tedy vstoupení do stavu smíření s Bohem, protože naše srdce se změnilo, protože jsme se stali jinými, novými, vzkříšenými lidmi!

Ať vás, drazí čtenáři, na této cestě usmíření, převýchovy a vzkříšení provází a chrání hřejivá  mateřská ruka naší Panny Marie! ŠŤASTNÉ VZKŘÍŠENÍ (přesný překlad velikonočního blahopřání z chorvatštiny) !

Autorka Paula Tomić (přeloženo z medjugorje-info.com)