Zamyšlení nad poselstvím fra Ljubo Kurtoviće
Poselství z Medžugorje z 25. září 2026
Drahé děti! Ať je tento čas časem modlitby za mír. Volám vás, abyste obnovily ve svých rodinách modlitbu růžence na moje úmysly, abych mohla rozmnožit vaše modlitby a přimlouvat se za vás před Nejvyšším, aby vyslyšel vaše modlitby a dal vám mír. Jsem s vámi a jako nikdy se modlím za vás i s vámi, dítka moje. Děkuji vám, že jste odpověděli na mé volání. (s církevním schválením)
V srpnovém poselství nás Panna Maria vyzvala k návratu k Bohu a k modlitbě. Vrátit se k Bohu znamená vrátit se na cestu, která vede k životu, k plnosti života, kterou nám přislíbil Ježíš. Cesty, které nevedou k Bohu, jsou odbočkami a slepými uličkami, na kterých se setkáváme s prázdnotou, bezmyslností a ztraceností. Panna Maria nám řekla, že mír je ohrožen a jediným prostředkem pro dosažení míru je modlitba.
V tomto poselství nás volá, abychom se modlili za mír. To byla i první Mariina výzva a touha: „Mír, mír, mír a jenom mír! Mír musí zavládnout mezi Bohem a člověkem a mezi lidmi navzájem.“ (26. června 1981) Na začátku svých zjevení se vizionářům představila jako Královna míru.
Každý den cítíme, že člověk je v nebezpečí a národy a státy mají mezi sebou napjaté vztahy, které velmi snadno mohou přerůst ve válku. Volání nebe se v Medžugorji ozývá po celé tyto roky a je to výzva, abychom se opřeli o Boha. Známe, že Ninive mělo být zničené a srovnané se zemí, ale protože jeho obyvatelé na Jonášovu výzvu konali pokání a začali se postit, bylo Ninive zachráněno. David se proti po zuby ozbrojenému Goliášovi vydal ve jménu Boha zástupů, naplněný Duchem Svatým, a proto zvítězil. Když Jozafata napadli okolní národy, svolal všechen lid Jeruzaléma do chrámu. Tam se tři dny postili a modlili. Potom slyšeli Boží poselství, aby se nebáli, protože tento boj patří Bohu, a ne člověku. A skutečně zvítězili a vyhnali nepřátele ze svého území. Modlitba, půst a pokání jsou prostředky, které podle Písma svatého, jistě zastavují války, nenávist a katastrofy – a Panna Maria nám to neustále opakuje.
Válku a nenávist není možné zastavit jenom zbraněmi. I kdyby silnější zbraň nepřítele zahnala, bylo by to pouze fyzické, ne skutečné vítězství. Protože nenávist v nepříteli zůstane a dříve nebo později může znovu vzplát, takže k skutečnému míru nikdy nedojde. Mír, který nám přislíbil Ježíš Kristus, je totiž pokoj, který vychází z proměněného srdce. A srdce může měnit jenom Bůh. Bůh potřebuje naši modlitbu, potřebuje naše srdce – otevřená a obrácená modlitbou, půstem a pokáním –, aby prostřednictvím těchto srdcí mohl vlévat sílu, milost obrácení a světlo do temnoty lidských srdcí.
Panna Maria nás, kdoví po kolikáté, i v tomto poselství vyzývá, abychom obnovili rodinnou modlitbu růžence, abychom mohli přijmout mír, který dává Bůh.
Je v nás i okolo nás přespříliš nepokoje. Neúspěchy, nespravedlivá kritika, bolest, příliš mnoho práce, únava, nové úkoly, nepříjemná setkání, komplikované mezilidské vztahy a mnoho dalšího působí na to, že žijeme ve strachu, nepokoji a temnotě. A když se srdce ocitne v takovém stavu, vychází z něho veškeré zlo. Neklidné srdce je nebezpečí, do kterého můžeme klesnout. Prosme Ježíše, na přímluvu Panny Marie, aby daroval mír našim srdcím, která se nacházejí na rozbouřeném moři tohoto světa a života.
Modlitba