Svědectví účastnice Duchovní obnovy pro vedoucí poutních skupin
Božica Odobašić ze Slavonského Brodu je vedoucí a organizátorka poutí do Medžugorje déle než dvě desetiletí. Tento týden se spolu s dalšími 200 lidí z 30 zemí poprvé účastní 31. Mezinárodní duchovní obnovy pro organizátory poutí, vedoucí mírových center, modlitebních a charitativních skupin souvisejících s Medžugorjem, která se konala do pátku 13. března v Medžugorji do které jezdí na poutě od 2000. roku. Poutě organizuje od roku 2004. O své dojmy se podělila v relaci Medžugorské minuty Radiostanice Mir Medžugorje.
”Můj první příjezd byl jako u většiny lidí… Tak… Vše neznámé… Na všechno jsem zírala s údivem, ale velmi brzy jsem začala cítit, že sem patřím. A ten můj první příchod byl určitou zvláštní přípravou na to co následovalo. Jinak, byla jsem tu na Nanebevzetí Panny Marie v roce 2000 a v 2001. roce v únoru jsem pohřbila svoje dítě, které zemřelo při neštěstí. A tehdy jsem se setkala s živým Bohem a viděla jsem, že mne Panna Maria v podstatě připravovala na něco co se stane.
A teď navážu na to co nám říkal pan arcibiskup Cavalli – s Marií k Ježíšovi. A tak jsem přišla s Marií k Ježíšovi a setkala jsem se s živým Bohem právě tehdy, když mi bylo nejhůř. A přirozeně, moje cesta pokračovala, protože to bylo něco co mi dávalo zvláštní sílu a vracelo mi sebedůvěru i že to není konec a že to všechno má svůj smysl. Moje dítě se jmenovalo Kristina. Byla jmenovkyně našeho Krista a to vše pro mne mělo hlubokou souvislost.”
- Můžete nám říci něco dalšího o svých dalších cestách do Medžugorje? Vy jste se tedy po tom všem stala i organizátorkou poutí do Medžugorje. Můžete nám říci něco o tom jak to vše začalo?
”Takto, já jsem začala jako pomocná průvodkyně před naším františkánským klášterem ve Slavonském Brodě a lidé mne poznávali během těch našich poutí jako osobu, které mohou důvěřovat, která je vede nesobecky a plně s láskou… A to není možné dělat jestli nemáte v sobě skutečně tu Boží lásku. A každý příjezd byl mimořádný. Každá pouť je seznamování se s nějakými novými lidmi, i když se vrací mnoho lidí, kteří jezdí na poutě už roky. A ať přijíždíme jakkoli, stále máme nějaké nové zkušenosti, nová svědectví… Medžugorje je školou lásky. Tady se stala veliká obrácení při zpovědi. Přirozeně, zpověď je první a zásadní na co vždy poukazujeme, aby odtud neodjížděli nevyzpovídaní, aby se smířili s Bohem a s lidmi. A tu se ve skutečnosti dějí největší zázraky, a potom osobně i nějaké události, které se lidem přihodí a o kterých oni potom podávají svědectví a šíří je dále… A tak to jde rok po roce, měsíc po měsíci. Nyní přijíždíme pětkrát, šestkrát i devětkrát do roka.”
- Jaké máte zkušenosti z letošní duchovní obnovy pro organizátory poutí, vedoucích mírových center, modlitebních a charitativních skupin spojených s Medžugorjem?
”Já jsem poprvé na duchovní obnově pro vedoucí poutí. Doposud jsem neměla možnost, nemohla jsem si to prostě zorganizovat, ale je to pro mne překrásné. Už jen to heslo ‘Ad fontem! K pramenu!’, je opravdu mimořádné a velmi významné. A právě když k nám farář, fra Zvonimir, promluvil na to téma ujasnil nám je dále, je to mimořádné. Domnívám se, že je to velmi dobře organizováno a že je to skutečně potřebné.”
- Můžete se ještě trochu dotknout i tématu letošní duchovní obnovy, která je zároveň i tématem všech duchovních obnov tohoto roku v Medžugorji? Co pro vás znamená toto téma?
”Téma ‘Ad fontem! K pramenu!’ znamená stále se znovu vracet ke Kristu, jak o tom mluvil svatý František, protože jiná cesta není. On je ten pramen ze kterého my čerpáme duchovní sílu, a přes tu duchovní i tělesnou, i když na nás roky tlačí, není nikdy potřeba být spokojený s tím co jsi už uskutečnil. Je zapotřebí chodit stále k prameni občerstvovat se a čerpat sílu, být nový, rozšiřovat svoji spiritualitu a rozvíjet sebe jako osobu… Domnívám se, že každá duchovní obnova si zasluhuje zvláštní úctu, protože jsou potřebné. Jsou skutečně potřebné bez ohledu na jaké jsou téma, ať je to pro manželské páry nebo pro vedoucí poutí, pro kněze, nebo kohokoli dalšího… jsou potřebné!
Přijeďte do Medžugorje. Medžugorje je opravdu mimořádné místo. Já je zbožňuji, mám je ráda a žiji s ním.”
(Rozhovor vedl Josip Vasilj)
/přeloženo z radio-medjugorje.com/