Svědectví Slováka Michala, který do nejpřísnějších věznic přináší víru v Ježíše
Michal Libant, který 20 roků pracoval v nejpřísnějším vězení na Slovensku, v Leopoldově, vyprávěl své svědectví na 37. Mladifestu. Říkal, že je 23 roků ženatý s Mirkou a mají pět dětí. O Medžugorji slyšel prvně ve 32 letech. Teta mu přivezla DVD z Medžugorje a vyžadovala, aby slíbil, že se na něj podívá až do konce. Slíbil to, protože nevěděl, že je dvouhodinové.
”A co, když je to všechno pravda?”, ptal se když shlédl to DVD a pokračoval, že ho tehdy Panna Maria vzala za ruku a začala měnit jeho život, a potom přivedl jednu kapelu do věznice a podělil se s nimi o to co zažil.

Když se pak setkal s jedním odsouzencem, který se modlil růženec a druhým, který četl Písmo Svaté ptal se Boha, co dělat s těmito dvěma odsouzenými, a pak přišel ještě jeden a potom se společenství rozšířilo na 20 vězňů, kteří mu řekli, že by si přáli mít nějaký název jako Bojovníci za svobodu, Kamení, Řetězy… slíbil jim, že se bude modlit, aby našli název podle Ducha Svatého. Po dvou měsících, když hráli, jeden z nich odložil kytaru a navrhl, aby se jmenovali Dismas. To společenství má teď více než 5000 členů.
”Míra recidivizmu na Slovensku a v Česku představuje více než 70 procent. To znamená, že se z 10 odsouzených, sedm vrací do vězení. Podle těch údajů by mělo společenství Dismas ve vězení 1200 členů, ale je jich jen 46. Každý večer se už 11 roků modlíme, a mým úkolem bylo odsouzeným říct, aby se modlili jednu hodinu nebo poslali dopis někomu, aby se modlil tu hodinu s nimi.
Po přibližně dvou týdnech, mi jeden člen Družstva Dismas, bývalý narkoman, řekl: ‘Pane vychovateli, zavolal jsem matce a požádal jsem jí, aby se se mnou v sobotu modlila, začala moc plakat a řekla: Dítě, celý život jsem se modlila, abys mi tohle řekl. Já odjíždím do nemocnice, ale budu se tam s tebou modlit.’ Za dva týdny jsem seděl v kanceláři, a protože otevírám všechny dopisy, které odsouzenci dostávají, otevřel jsem jeden z nich. Byl od jeho sestry. Dočetl jsem se, že matka zemřela. Zavolal jsem ho a řekl mu: “Tvoje matka zemřela…” Hořce se rozplakal. I mně vstoupily slzy do očí. A když přestal plakat, řekl: ‘Pane vychovateli, já jsem šťastný, protože moje matka se za to modlila a Bůh jí to dal, díky Bohu, protože teď sedím tady a mohu se modlit za svoji matku, ženu i děti”, řekl Michal Libant.
Dále předával zkušenosti vězňů, kteří mu říkali, že jsou šťastní, že jsou ve vězení, protože, kdyby nebyli ve vězení, nepoznali by Ježíše Krista, který je, jak se vyjádřili ”venku nezajímal”.
Ve svém svědectví Michal Libant uvedl příklady mnohých vězňů odsouzených pro závažné trestné činy, kterým do věznice ”přinesl” Ježíše, kteří by jinak nikdy Ježíše neobjevili, kdyby se nedostali do vězení. Uvedl i příklady mnoha členů vězeňského společenství Dismas, kteří se úspěšně zapojili do života mimo vězeňské zdi po návratu do vnějšího světa. Mnohé spojil s členy jejich rodin, kteří jim nemohli odpustit provinění.
Dopisy, které posílali do druhých vězení, byly pro některé jediné které dostali po deseti letí vězení.
“Pane vychovateli, 15 roků jsem ve vězení a deset roků jsem nedostal od nikoho jediný dopis. A vy, kterého vůbec neznám, jste mi napsal dopis. Vy jste moje rodina, protože na mne všichni zapomněli”, uvedl svědectví jednoho vězně. Jednou jsem dostal dopis s 81 stránkou. Jeho pisatel už 25 roků nemá nikoho a v tom dopise mi napsal všechno, co prožil za těch 25 roků.
Pro lidi, kteří jsou ve vězení a kteří nemají nikoho hledá ‘anděla’, který by se za ně jenom modlil tři sekundy denně. Vyzval mladé, aby se přihlásili na adrese spol.dismas@gmail.com. Potom dostanete jméno vězně za kterého se můžete modlit.
”Každý den už 11 roků navštěvuji vězení a i takovéto festivaly. Ptají se mne, kolik mi mají za toto platit, a já jim odpovídám, že mám už zaplaceno, protože jsme největší společenství v Evropě, ale většinou nikdo o něm neví, protože naši členové jsou jako v katakombách. Měsíčně musíme poslat 1300 ručně psaných dopisů a vytisknout 20 000 stránek na barevných tiskárnách. Pošleme dopis i odtud. Minulý měsíc to vše stálo 5 000 eur”, řekl Michal, který vyzval účastníky Mladifestu, aby se modlili tři sekundy denně za nějakého vězně a slíbil, že odejde do kteréhokoli vězení do kterého ho někdo pozve.
(Překlad textu připraveného Velimirem Begićem)