Rybář Peppe se uzdravil v Medžugorji

Já jsem Peppe z Neapole, je mi 53 roků, pracuji od svých pěti roků, protože mám svoji práci skutečně rád. My jsme čtvrtá generace rybářů, prodáváme ryby už čtyři generace, tedy celkem 200 roků. Mám tu čest být rybářem! A dále jsem vymyslel i nové zaměstnání: rybárnu - restauraci, kde jsem vedoucí jak rybárny tak restaurace. Jak v Neapoli říkáme, dávám vše ze sebe, ale já opravdu rád. Líbí se mi to.

Tedy o Medžugorji jsem prvně slyšel před sedmi roky. Moje manželka prožívala těžké období. Byla na operaci. Byla těžce nemocná a když jí vedli na operaci, zjevila se jí Panna Maria Medžugorská. Řekla mi: “Až vyjdu z operačního sálu, musíš mne odvést do Medžugorje.” To bylo před sedmi roky. A opravdu jsme tam byli pozvaní.

Odvezl jsem jí tam a už sedm roků, až do dnes, sedm roků po sobě, sem jezdím, někdy i dvakrát do roka. Po prvé, když jsem přišel do Medžugorje, byla to pro mne nová avantura, nová radost a tolik krásných věcí, protože jsme sem přijeli se skutečnou vírou. Jak bych to vysvětlil - pravá vnitřní víra, něco překrásného, co se neděje každému, ale nás se to tolik dotklo, protože jsme přijeli s vírou. Přijeli jsme symi, moja manželka a já, bez doprovodu. Koupili jsme si lístky a jeli jsme. Byla to zkušenost při které jsme poznali osoby, které nám pomohly poznat jak všechno funguje, jak vystoupit nahoru a kam jít. Byla to krásná zkušenost, protože jsme přišli bez nějakých dřívějších zkušeností, víte? To je krása Medžugorje.

Když sem přijedete, všichni se cítí jako rodina! Mluvíš s někým, i když neznáš jazyk, ale někdy je důležitý jenom pohled. Když jsem se vrátil domů z Medžugorje, mnoho se toho ve mně proměnilo, jako například moje vzteklost. Býval jsem tak zlostný, ale všechno má svůj smysl a proto je to krásné. Byl jsem zlostný, protože táta nikdy nebyl ke mně příliš srdečný. K mým bratřím ano, ale ke mně ne. Když jsme sem přišli a já pak přijel domů, moje duše, moje srdce, nevím jak to vysvětlit, nevím, ale začalo být čisté, jako srdce chlapce. Pěkné je přijet sem a pak jet domů. Když přijdu sem, vypnu mobily, nechci nic vědět, protože jako by automaticky, nevím,  začala existovat část mne, kterou nemohu vysvětlit… Rozumíte mi? Jsem v nějakém jiném světě, který jinde neexistuje.

Tedy mohu jenom říci, že jsem dnes otec dvou překrásných dětí, syna a dcery, a když přijdu sem, Matka Boží je pro mne jako moje matka.

Přesto, pravda je, Ona je moje matka, protože  já jí tak vidím, moje matka je matka nás všech. Když sem přijdu,  je to jako když vidím svoji matku, která se mnou není už dva, tři měsíce. A automaticky, čím častěji přijíždím, tím  více se cítím jako její syn, rozumíte? To je to, co příchod do Medžugorje dělá krásným.

Když přijdeš sem je dokonce i nebe jiné, nebe z tisíce barvami, když je vyfotíš a pak vyvoláš, ten obrázek je jiný než… Nevím proč, kouzelné to je, toto místo je pro mne kouzelné. To je nejlepší co mohu udělat, jet na odpočinek se svými dětmi. Mohu někam odjet, mohu za to utratit i sto tisíc eur, ale krásnější místo nad tohle není.

Dnes za mnou chodí lidé a říkají: “Peppe, musíme jet do Medžugorje, můžeš mi říci, co musím udělat nejdříve a co potom…” A já jim vysvětlím všechno co jsem dělal i já sám. Já se nikoho na nic neptal. Vyrazil jsem na cestu a přišel jsem, a Matka Boží mi říkala, abych udělal to a ono.

Já přivádím lidi, kteří v životě nevěří. Přivádím je sem i pomáhám jim, aby pochopili lásku a ticho, které je tady cítit. A to ti dává Medžugorje. Krásné je přivádět sem ty lidi, protože jim automaticky pomáháš, aby pochopili cenu života, protože hodnota života není v penězích, domech… Je to duševní mír.  Je to to co máme v sobě. Táta říkával, peníze štěstí nepřinesou, ty jenom uklidňují nervy. Proč? Protože peníze  jsou vším, když se mluví o štěstí, ale to ještě není štěstí. Tak se jen cítíš dobře ve vlastní  kůži a ve vztahu k druhým.

Před dvěma roky jsem těžce onemocněl. Měl jsem diagnostikovanou rakovinu čtvrtého stupně. Měl jsem toho 10 na prsou, 4 v břiše, 6 na krku, 2 na játrech, 2 na ledvinách a 2 v rozkroku. Všechno bylo dlouhé 7 centimetrů. Šel jsem ke svému doktorovi a ten mi řekl: “Peppe, musíš podstoupit dva roky chemoterapie, protože ta nemoc je velmi…” Nejdříve mi diagnostikovali T-buněčný limfom, jak to napsali, já potom přijel sem. Odejel  jsem na vyšetření do Bologně. Řekli mi, že za dva týdny budou výsledky. Ale nebyly, potřebovali na to pět týdnů a pak mi řekli, že se nejedná o mimořádný T-buněčný limfom, ale o Hodgkinův limfom, který je v 92% případů léčitelný. Ale musím děkovat Panně Marii  Medžugorské.

Přišel jsem sem, dostal jsem tento kříž požehnaný Matkou Boží při zjevení  - a  já ho dostal! Když jsem se vrátil do svého hotelu tady v Medžugorji, usnul jsem a vprostřed noci, ve 3 hodiny ráno, jsem se probudil vedle manželky a řekl jí: “Matka Boží mne odvedla k modrému kříži, Matka Boží pro mne přišla na hotel, přivedla mi 10 lékařů, oni mě operovali a Ona mi řekla: “pro tebe bude chemoterapie jako voda.” A pak mi řekla: “Jdi, protože je chemoterapie pro tebe teď jenom voda.” Cítil jsem bolest všude, Ona mne odvedla k Modrému kříži, proto Vám říkám, Modrý kříž. Modrý kříž mne totálně fascinoval!

Probudil jsem svoji manželku a řekl jsem jí: “Podívej, operovali  mě.” A manželka mi řekla: ” Něco se ti zdálo.” Sen? Ne, to nebyl sen, to je skutečnost!

 Odjel jsem domů, dostal jsem odpověď, že se jednalo o Hodgkinovu nemoc a když jsem přijal chemoterapii, přísahám, pro mne to bylo jako voda, nic mne nebolelo. Uzdravili mne a neztratil jsem ani vlasy, ani bradku. Lidé, bylo kolem mne 21 osob, všichni ztratili vousy i vlasy. Ale nejedná se o ztrátu vousů nebo vlasů, ono je to znamení, které mi dala Matka Boží, když řekla, že ta chemoterapie bude pro mne jako  voda.

Od svého uzdravení, musím děkovat Panně Marii. Každý rok sem přijíždím, abych jí poděkoval a slíbil jsem, že dokud budu živ, budu každý rok tady, protože je to pro mne nejkrásnější věc. Jedno je něco říct a druhé to uskutečnit, že ano?

Tohle chci říct lidem: Panna Maria Medžugorská je to nejkrásnější co dnes existuje!!! Tedy všechno co mohu říct  těm lidem, skeptikům, je jen ať sem přijedou. I já jsem byl skeptik, musím být upřímný, ale když jsem sem přišel, můj  život se změnil k lepšímu, a ne k horšímu. Cítím se čistě, cítím se jako dítě, čistý, s čistým srdcem.

Někdo myslí na peníze, někdo na práci, a já každým rokem trávím pět dnů života tady, vlastně, někdy musím přijet dokonce i dvakrát do roka.

Když sem přijedu, cítím se pročištěně, cítím se dobře. Když o tom mluvím, celý se naježím! Krásné na tom  je, že když sem přijdeš, je Medžugorje kouzelné, měníš se, měníš se jiným způsobem, mění se ti nálada, mění se ti vzhled. Když se podíváš do zrcadla, vidíš, že jsi jiný, vidíš, že jsi skoro  průzračný. To je Medžugorje, musíte přijet!

(přeloženo z https://radio-medjugorje.com )