Přinášíme velikonoční blahopřání apoštolského vizitátora, arcibiskupa Alda Cavalliho.

Mnohokrát se mne lidé ptají: „Viděli apoštolové vzkříšeného Ježíše fyzicky? Setkali se s jeho osobou? Jedli s Ním? Viděli ho? Slyšeli ho? Dotkli se ho? Viděli ho vzkříšeného s ranami po utrpení, ale už ne trpícího. Viděli ho, viděli ho na vlastní oči. A my? My ne vidíme Ježíše fyzicky. Nedotýkáme se jeho osoby. Nejedeme s ním. Jak ho vidíme?

My i apoštolové máme jenom jedno veliké heslo – možnost jak vidět a chápat Ježíše – Ducha Svatého. Bez Ducha Svatého by apoštolové nepsali to, co napsali o Ježíšovi – živém a vzkříšeném. Bez Ducha Svatého by apoštolové nekázali to co kázali o Ježíšovi, o tom co učinil a co řekl. Bez Ducha Svatého by nechápali, že je Bůh Otec, v určitém čase, v plnosti času, poslal svého Syna mezi nás: zrozeného z Panny Marie. Duch Svatý je ho plně změnil – Padesátidenní – v tom se zrodila Církev. A Padesátidenní znamená: Duch Svatý v nich, Duch Svatý v nás. Tak to chápe i svatý Pavel, když píše: nikdo nemůže říci „Ježíš je Pán“, „Ježíš je Kristus, „Ježíš je Syn Boží“, jestli v něm Duch Svatý neřekne „On je Pán“. Jako když apoštolové, přitom co lovili ryby uviděli toho člověka na břehu jezera, a Jan řekl: „Pán je to“ – bez Ducha Svatého by to říci nemohl.

V Duchu Svatém my vidíme. Vidíme vzkříšeného Pána v Eucharistii. Ten chléb a to víno, proměněné Duchem Svatým a slovy živého Ježíše, jsou znamení jeho přítomnosti, skutečnost jeho přítomnosti.

Opravdu, když posvětím chléb a víno a podívám se – co vidím? Chléb. Co jím? Chléb.

Co vidím? Víno. Co piji? Víno.

Co říkám? Můj Pán a můj Bůh – v Duchu Svatém.

Potom přicházím před tebe, podávám ti tu posvěcenou částečku a říkám „Tělo Kristovo“, a ty v Duchu Svatém říkáš „Amen“, což znamená „Pane, věřím a odevzdávám se Ti“. V Duchu Svatém chápeme jeho přítomnost v Eucharistii. V Duchu Svatém chápeme jeho přítomnost v Bibli. V Duchu Svatém chápeme jeho přítomnost ve křtu. Duch Svatý je ten, který tím znamením a těmi slovy působí vtělení Pána Ježíše Krista a my ho vidíme. V Duchu Svatém uzavíráš manželství a stáváš se viditelným znamením neviditelné jednoty Ježíše Krista a Církve. V Duchu Svatém, když jsem byl mladý, biskup vzýval Ducha Svatého, vložil na mne ruce a vyslovil modlitbu – proměnil mne v Duchu Svatém. V Duchu Svatém Ho uvidíme na nebi takového jaký je. Ale v Duchu Svatém tady žijeme a znovu prožíváme jeho přítomnost. Žijeme a znovu prožíváme Eucharistii: slavíce památku smrti a vzkříšení Ježíšova. Ale On zemřel jenom jednou. Vstal z mrtvých také jenom jednou. Památka znamená zpřítomnění jeho smrti a vzkříšení zde. Já ho vidím, zpřítomňuji a potom říkám: „Můj Pán a můj Bůh“. To je tedy skutečná a pravá přítomnost Pána Ježíše mezi námi.

Radostné Velikonoce! Radostné Velikonoce všem! Ať nám Duch Svatý dá vidět vzkříšeného Pána. Radostné Velikonoce všem!

arcibiskup Aldo Cavalli

--