Přespříliš jsme se poddali duchu tohoto světa
a spotřební mentalitě.
Toho jsme sami svědky. Je skutečnost, že obchodní centra jsou v neděli plnější než kostely. Přijdete do kteréhokoli takového nákupního centra, rozhlížíte se, je tam asi 3000 lidí. Jdete na mši, a kolik jich je tam? Nějakých deset. To nejen během pandemie. Bylo to už i dříve. Lidé vyhledávají zábavu, ale po ní zůstává prázdnota.
Není místo pro Boha a my, které Bůh stvořil, my Ho chceme vyhnat ze svého života. To je nemožné! Odstraňují se kříže z nemocnic, odstraňují se ze škol, z mateřských školek... A vidíte, tam kde nejsou kříže ve školách, kde není modlitba, tam si studenti nosí automatické pistole a zabíjejí svoje spolužáky. To není normální. Proč to je? Protože tu chybí Duch Boží. – Odstranit kříž s Kristem znamená: Bože my Tebe nepotřebujeme. Bůh už není měřítko všech hodnot. Ale ono tomu tak není! Bůh zůstává měřítkem všeho. Kříž je jako kotva lodi. Spustí se kotva a loď je v klidu. Když se oddělíme od kříže, pak ztrácíme své zakotvení a pak přicházejí různé problémy. Skrze Kristův kříž jsme spaseni, vykoupeni, vyléčeni a objati tak, že nás nic nemůže oddělit od Ježíšovy spasitelné lásky.
Každá fáze našeho života má svoji duchovní hodnotu a víra nám ji pomáhá odhalit. Když jsi dítě, dospívající člověk, vírou chápeš, že si tě někdo přál a že má s tebou svůj plán. Někdo tě miluje. Ten Někdo je Bůh. Když jsi ve středním věku, chápeš, že máš přinášet plody. Já věřím, že vy všichni, kteří jste sem přišli, jste přišli s různými obavami, strachem z nemocí, strachem z války…, já věřím, že jste všichni rozkvetli. A kdo tady nerozkvétá tak tu nemá co hledat. Co znamená rozkvétat? To znamená plnit vůli Boží, protože nám Panna Maria mnohokrát, zejména na počátku, říkala: NEBOJTE SE! Já jsem s vámi! - Různá „vojska“ se snažila zničit Medžugorje. Medžugorje je tu dál. Poselství jsou tu dál! Poutníci jezdí dál! Milost je tady! Sklízí se plody… Protože Medžugorje sytí svými plody celý svět. Plody jsou dobré!
Papež v posledních letech vyhlásil, že poutě do Medžugorje jsou povolené. Je možné je organizovat na farní i diecézní úrovni. Na Mezinárodní festivaly mládeže v Medžugorji posílá papež dlouhé pozdravné dopisy. Všem je jasné, že papež uzná pravost Medžugorje. Kdy, to my nevíme, ale zařadil Medžugorje mezi 30 známých poutních míst a to na dobré 15. místo!
Někteří lidé mají představu, že pouť je nějaká senzace. Jedna poutnice mi řekla: Jsme tady už šestý den, zítra odjíždíme. Všichni ze skupiny říkají, že něco viděli, něco pocítili a já jsem neprožila nic takového. Co mám říkat já? Jak se mám chovat? - Poutníka je nutné poučit, že nejdeme hledat nějaké podivuhodnosti, ale že se jdeme modlit o ten největší dar ze všech darů, a to je setkat se s naším živým Pánem Ježíšem a k tomu nám má pomoci i ta blízkost Panny Marie i to úsilí, které při pouti vynaložíme. To je poutníkovi potřeba vysvětlit. Vše je velmi prosté. Panna Maria je naše Matka a nezastrašuje, ale ve svých poselstvích poučuje a dodává odvahu. Dělá si o nás starosti.
Tohle je důležité znát, že to co jsme dělali doposud bylo dobré, ale ne dostatečné. Je potřeba zvýšit snahu. Petr se ptal Krista: Mám odpustit až sedmkrát? Ježíš odpověděl ne sedmkrát, ale sedmdesát sedmkrát! Ani to co jsme my doposud dělali pro Pannu Marii není dostatečné. Je potřeba stonásobně zvýšit úsilí!
(Myšlenky fra Danka Perutiny z přednášky pro vedoucí poutních a modlitebních skupin v roce 2022)