Poselství papeže Lva XIV. účastníkům Mladifestu

Drazí mladí,

mám radost, že vás mohu oslovit tímto poselstvím při příležitosti 36. Festivalu mládeže, který vás jako každým rokem spojuje v Medžugorji. Přicházíte z mnoha zemí světa: A já vám všem z celého srdce předávám pozdrav Vzkříšeného Pána: „Pokoj vám!“

V těchto dnech uvažujete o heslu zvoleném pro tento Festival: „Do domu Hospodinova půjdeme“ (Ž 122). Tento verš k nám mluví o cestě, o touze, která nás pohání k Bohu, k místu jeho přebývání, kde můžeme být skutečně doma, protože nás čeká jeho láska. Jak je možné jít k domu Hospodinovu a nesplést si směr? Ježíš  nám řekl „Já jsem cesta!“ (J 14,6): On sám je ten, kdo nás provází, vede, posiluje při cestě. Jeho Duch nám otevírá oči a ukazuje nám to, co bychom sami nemohli pochopit.

Po životní cestě nikdy nechodíme sami. Naše cesta je vždycky propletena s cestou někoho jiného: jsme stvořeni pro setkání, pro společnou cestu a objevování společného cíle. Proto se s vámi rád podělím o myšlenku svatého Augustina, která nemluví o domu Hospodinově jako o vzdáleném cíli, nýbrž ohlašuje radost společného putování, jako lid, který je na pouti: „Pojďme, pojďme! Tak mluví mezi sebou a rozdmýchávají plamen jedni druhým, čímž vytvářejí jeden plamen. A ten jediný plamen vzešel od toho, který mluví a přenáší druhému plamen, který hoří. (sv.Aurelius Augustin, Enarrationes in Psalmos, PL 37, str. 1619). Jak krásný obraz! Nikdo nejde sám: Jedni druhé povzbuzujeme, vzájemně si pomáháme. Plameny našich srdcí se spojují a stávají se jedním velikým plamenem, který osvětluje cestu. Vy, drazí mladí, nejste osamělí poutníci. Tato cesta k Pánu se koná společně. To je krása víry prožívaná v Církvi.

Při každodenních setkáních kráčíme společně na naší pouti k domu Hospodinovu. V tom smyslu, drazí přátelé, dobře víte, že žijeme ve stále více digitálním světě, kde nám umělá inteligence a technologie nabízejí bezpočet příležitostí. Zapamatujte si: ani jeden algoritmus nemůže nahradit obětí, pohled, skutečné setkání, jak s Bohem tak i s našimi přáteli a s naší rodinou. Připomeňte si Marii – i ona se vydala na náročnou cestu, aby se setkala se svou příbuznou Alžbětou. Nebylo to lehké, ale podařilo se jí to, a to setkání přineslo radost: Jan Křtitel se zaradoval v matčině lůně, když poznal živou přítomnost Pána v lůně Panny Marie. Proto, vás povzbuzuji, abyste následovali Mariin příklad a hledali skutečná setkání. Radujte se společně a nebojte se plakat s těmi, kteří pláčou, jak nám vzkazuje i svatý Pavel: „Radujte se s radujícími a plačte s plačícími“ (Řim 12,15).

Přišli jste do Medžugorje z mnoha národů a možná se vám zdá, že jazyk nebo kultura jsou jakoby určitou bariérou při setkání: Jen odvahu. Je jeden jazyk, mocnější než jakákoliv překážka, a to je jazyk víry posilovaný Boží láskou. Vy jste údy Jeho Těla, kterým je Církev: setkejte se, seznamte se  jedni s druhými, sdílejte zážitky. Jenom tak, když chodíte spolu, podporujete jedni druhé, osvětlujete cestu jedni druhým, dojdeme do domu Hospodinova. Jaká je to radost – vědět, že jsme vítáni v Otcově domě, vítáni jeho láskou a že nesmíme chodit sami, ale společně!

Jestli někdo z vás během této životní poutě pocítí zvláštní povolání k zasvěcenému životu nebo kněžství, povzbuzuji vás, abyste se nebáli odpovědět. To povolání, které cítíte, že ve vás zaznívá, přichází od Boha a promlouvá v našich srdcích. Poslouchejte ho s důvěrou: slovo Boží, skutečně, nejen že nás činí skutečně svobodnými a šťastnými, nýbrž nás i věrohodně naplňuje jako lidi i jako křesťany.

Drazí mladí, zatímco svěřuji každého z vás Blahoslavené Panně Marii, Matce Kristově a naší Matce, provázím vás svojí modlitbou. Přesvatá Panna ať vás posiluje a vede na životní cestě, abyste se stali hlasateli míru a naděje.

Ze srdce všem uděluji své Apoštolské Požehnání.

Castel Gandolfo, 9. července 2025

Lev XIV.