Pěšky ze Záhřebu do Medžugorje

Mariin poutník po 17. v Medžugorji

Hlavní úmysl této poutě jako i všech dosavadních je, aby se náš chorvatský národ zbavil hříchu a vrátil se k Pánu, sděluje nám Goran Ivančić, který má za sebou už 17 poutí, které vykonal ze Záhřebu do Medžugorje.

Poprvé do Medžugorje šel pěšky v roce 2003. Potom co roky téměř každou sobotu a neděli chodil pěšky ze Záhřebu do Marije Bistrice (poutní místo asi 42 km od Záhřebu). A  i když je to do Medžugorje asi 500 kilometrů, Goran říká, že to už několikrát prošel snadněji, s méně problémy než cesty do Marije Bistrice, protože  všechno závisí na tom v jakém duchu se člověk vydává na cestu.

Dnes v ranních hodinách jsme ho v Medžugorji znovu uvítali! Jak jsme ho uviděli ničím nám neukazoval, že právě prošel takovou náročnou cestu, která trvala 12 dnů na kterou se vydal sám v noci ze 14. na 15. srpna. Únavu z jeho tváře jsme nemohli vyčíst, protože v  Goranově případě je to tak, že se na něm nic nevidí. On je i jinak tolik aktivní a oddaný náboženskému životu ve svém společenství, kde žije a pracuje.

I když on je zkušený poutník tak překonat 500 km pěšky vyžaduje veliké úsilí. Ale s vírou, modlitbou a láskou k Panně Marii se snadněji snáší horka,  bolesti, mozoly a únava..., přijímal to jako pokání. Sílu mu dodávala každodenní mše svatá, kdekoli to jen bylo možné a tak každou část cesty věnoval na různé úmysly. Zejména, se Goran na této pouti s růžencem v ruce modlil za chorvatský národ, aby se zbavil hříchů a vrátil se k Pánu a tak zvláště mezi své úmysly zahrnul ukončení nadávání Bohu, znajíc nakolik je to zhoubné a ničivé v dnešní době.

Během této již tradiční pouti, Goran, kterého můžeme plným právem nazývat pravidelným Mariiným poutníkem, na svém Facebooku pravidelně zapisoval trasy a dojmy, a sdílel radostné okamžiky s rodinami a s farníky, kteří ho cestou ubytovávali a poskytovali mu nocleh. Mnozí Gorana provázeli modlitbou a podporou na sociálních sítích, protože věděli, že jde jménem všech. Pouť po 12 dnech skončila tím, že dostal památeční razítko od medžugorského faráře, které v dalších dnech vynese na medžugorské kopce. 

Úmyslů měl mnoho, ale tentokrát se modlil  i za ukončení mimomanželských sexuálních vztahů a potratů, které nejčastěji jsou jejich důsledkem. Goranovo přání je, jak nám říká, abychom se vrátili k modlitbě růžence jako v době národnostní války v 90. tých letech.

Goranovo silně působící svědectví je plodem Medžugorje, ale i mimořádné víry, ocelové vůle a vytrvalosti, která je prozářená zázraky včetně těch při kterých ho Pán vícekrát uzdravil z nemocí.

Jeho obrácení je plodem Medžugorje.

(medjugorje-info.hr)