Mešní slavnosti na Križevaci předsedal provinciál hercegovinských františkánů

Svátek Povýšení Svatého Kříže byl slavnostně oslaven v Medžugorji tentokrát v neděli 14. 9. mší svatou na Križevaci. Na tom místě farníci od doby, kdy byl kříž na hoře postaven, a to je již 90 roků, slaví v těch dnech mši svatou. Za posledních 40 roků se sem sjíždějí poutníci z celého světa. Není snad jediná země na světě ze které by nepřišli poutníci na tento kopec nad Medžugorjem se svými modlitbami, přísliby, díkůvzdáváním, slzami… A tak svými često i bosími nohami a slzami v očích uhlazují ostré hrany hercegovského kamene v něžné obliny. Tak tomu bylo i tohoto roku. Věřící vystupovali na kopec se svými modlitbami. Otcové nesli děti v náručí. Matky v ruce přebíraly růženec. I když převažovali domácí poutníci z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, byli tu i poutníci z jiných zemí (také z ČR). Mnozí poutníci z hercovinských farností přišli pěšky, aby se dnes mohli zůčastnit mše svaté na na tomto posvátném místě.

''Každé místo, kde se nachází kříž je svaté. A pokaždé, kdy se vydáme cestou kříže jsme na cestě svatosti'', prohlásil v úvodu do mešní slavnosti provinciál Hercegovské františkánské provincie, fra Jozo Grbeš, který dále v kázání řekl:

 ''Kříž vede k úvahám o tom, který na něm změnil svět. Proměnil každého člověka, který Ho chce následovat. V celé historii lidské existence je jenom jeden známý skrze kříž. Jenom s Jeho jménem je spojován kříž. Jenom s Ním je spojování ukřižování. On sám je kříž! Jen jeden obrátil svět vzhůru nohama. A Jeho jméno je Ježíš. On je provokace, inspirace a spasení tohoto světa… I když je svět plný moudrých hlav a mudrců toho či onoho druhu, plný filozofů východu a západu tak jedině Ježíš vyzýval k pokoře, ke kříži, lásce, na poslední místa…

Dále fra Jozo řekl, že dávání života je ztráta, která vítězí a dáváním člověk vždycky přijímá a dějiny připomínají dárce a zapomínají na ty, kteří dary přijímali.

 On “pokořil sám sebe, poslušný až k smrti, smrti na kříži.” (Fil 2, 6-11). Kvůli té pokoře nám říká Pavel: “Bůh Ho vyvýšil a daroval Mu jméno nad každé jiné jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí.” Jak veliká je ta pokora. “ aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.” (J 3,16) Jak prosté to je – staň se Ježíšovým přítelem a  získáš věčnost. Jestli Boha pokora přivedla na zem, pokora ho může dovést i do našeho života. Proto, drazí křesťané, vy máte jen jednu jedinou cestu a ta se nazývá pokora'', prohlásil fra Jozo Grbeš a dále mluvil o tom, že Ježíš je jediný před kterým skláníme svá kolena.

''Když se Jemu klaníme, pak se ne klaníme ničemu a nikomu jinému! Žádnému člověku, ani žádné věci, žádné moci, žádné myšlence. Jestli se klaníme druhým, pak se neklaníme Jemu. V Jeho jménu  povstáváme, doufáme, uzdravujeme se, odpouštíme, osvobozujeme se od zla, zachraňujeme se... Jeho jméno dává sílu! Skrze Jeho jméno nasává spása. Proto vzývejme jeho jméno'', vyzval fra Jozo a pak se ve svém kázání zaměřil na dnešní Žalm 78. ve kterém je řečeno: “Nezapomínejte na Boží skutky”.

''Nezapomínejte na Něj! Všechno a každého můžete zapomenout, ale na Něho nezapomínejte! Žádná duše nechce být zapomenutá. Tento kříž je znamením toho. Ano, je to pravda: Jestliže na něj nezapomínáte, pak nezapomenete na jediného člověka. On nám stále dává lidi, abychom na naší cestě životem nebyli sami. Na druhou stranu je pravda:  jestli zapomenete na Něj, zbyteční jsou vám všichni na které vzpomínáte. Zůstanete sami.  Nejbolestnější skutečnost lidského života je zůstat sám. Necítit lásku. Cítit, že mu není  odpuštěn. “Nezapomínej na mne...” – tak vzdychá každý člověk. Proto, drahý příteli, nezapomínejme na Něj. Jestli na Něj nezapomeneme pak se v našem životě vše uspořádá tak jak má. Je to prosté heslo moudrosti'', řekl fra Jozo Grbeš a dodal, že kříž je znamením jak na kříži nastalo odpuštění, odevzdání se, mateřství…

''Ať tento kříž zde na Križevaci a každý kříž, u nás doma nebo ten, který máme na krku, bude znamením, že my následujeme Jeho: že se stáváme pokornými lidmi, žijeme lásku, odpouštíme všechno a každému a říkáme: Pane, svůj život odevzdávám do Tvých rukou! Já Ti věřím! My nemáme nikoho jiného ke komu bychom šli, protože svět neodpouští. Svět nenávidí pravdu! Říkat pravdu je velmi nebezpečné v každé době a v té naší zvláště! Svět zabíjí. Ten svět zabil velikého člověka Ameriky, zabil Charliho, zabíjí děti Izraele a Gazy, zabíjí děti Ukrajiny, děti Súdánu, Somalie, miliony lidí po celém světě. Na mnoha místech, na každém světadílu, tento svět zabíjí. Ten svět, který nenávidí pravdu zabil i fra Bernardina Smoljana, který spolu s lidem Medžugorje vztyčil tento  kříž před 90ti roky. Na nás je, abychom si v životě vybírali, každý den. Vyberme si Jeho. S Ním je člověk v bezpečí. S Ním nám bude snadnější, abychom byli pokorní a říkali pravdu. My si vyberme Jeho, Krista. On je láska. Jestli si zvolíme Jeho, budeme pro nás jednoduché žít a stát se jeho svědky'', prohlásil fra Jozo Grbeš. Na závěr množství věřících shromážděným na Križevaci dodal: ''Když hledíte na kříž, nezapomínejte na lásku a všechno ostatní vám bude přidáno.'' (FOTO)