Když se zadíváme na Ježíšův Kříž máme vždy znovu příležitost se uzdravit

Fra Ivan Landeka na počátku mše svaté připomněl událost, kdy se Pán na hoře Chorebu zjevil Mojžíšovi a řekl mu: Zuj se, protože místo na kterém stojíš je svaté.

”To platí i o tomto místu na kterém se nacházíme. Mnozí z vás skutečně došli dokonce i fyzicky bosí na toto místo, zuli si obuv… Ale jsme vyzýváni především zout si obuv vlastních hříchů na tomto posvátném místě. Zout obuv všeho toho, co nás činí nedůstojnými tohoto posvátného místa. Proto na počátku této mše svaté, když děkujeme Pánu, že můžeme být znovu na tomto svatém místě, zujme obuv svých hříchů a s upřímnou kajícností prosme o Boží milosrdenství a odpuštění”, řekl v úvodu do mešní slavnosti této neděle, 13. září na Križevaci nad Medžugorjem, fra Ivan Landeka ml., který na počátku své homilie řekl, že svátek Vyvýšení svatého Kříže je pro nás výzvou, abychom se zahleděli na Ježíšův kříž a naslouchali co nám to on říká, co nám říkají jeho svaté rány, co nám říká jeho trnová koruna, co nám říká jeho trpělivost, co nám říká jeho nesmírná láska a dobrota…

Potom mluvil o historii stavby tohoto kříže pod kterým se na Križevaci od roku 1934 slaví mše svatá a že při této mši vzpomínáme na ty kteří vystavěli tento kříž a že jim za to děkujeme, ale ”především jim děkujeme za tu víru a lásku, kterou nám předali, abychom se i my dnes zde u paty kříže mohli stávat více Ježíšovými, být více naplňováni jeho láskou a jeho dobrotou”.

Mluvil též o tom, že dnes mnozí poutníci při modlitbě zejména pobožnosti křížové cesty na této hoře, nacházejí smysl svých vlastních křížů, nacházejí sílu, aby mohli nosit břemena každodenního života…

”Všechno jsou to milosti za které zde dnes Pánu děkujeme. Prosme stejně tak, aby nás jeho láska, která nám zazářila zvláště na dřevě kříže stále znovu inspiruje, abychom i my jeho milostí, jeho pomocí mohli snadněji snášet svoje každodenní kříže”, řekl fra Ivan Landeka ml. a zdůraznil, že ”vždycky znovu máme příležitost se uzdravit, když upřeme pohled na Pána Ježíše a na jeho kříž”.

”A proto někdo velmi dobře řekl, že jsme často přespříliš zahledění do svých vlastních křížů. Kdybychom se více dívali na Ježíšův kříž a uvažovali o něm, naše vlastní kříže by se nám staly mnohem lehčími, protože hledíc na jeho kříž, rozjímajíc o jeho kříži, naše kříže se stávají lehčími, stávají se snesitelnějšími… I sám svatý František z Assisy – kterého si tento rok zvláště připomínáme, protože slavíme 800 roků od jeho smrti – svým prvním bratřím říkal, že je potřebné číst nejdříve knihu Ježíšova kříže. A my dnes odnášejme z tohoto posvátného kopce Križevace to důležité poselství, číst stále znovu knihu Ježíšova kříže a z ní se učit, z ní se napájet. Tak jak nám Ježíš říká, učte se ode mne, protože jsem tichý a pokorný srdcem  a  najdete pokoj pro své duše. A to je to po čem nejvíce toužíme: pokoj svým srdcím, pokoj svým duším”, řekl fra Ivan Landeka ml. Vyzýval všechny, aby se modlili před křížem, ”k čemuž mnohokrát  vyzývala v Medžugorji i Panna Maria”, protože ”pod křížem Páně budete vždycky nalézat potřebnou duchovní sílu na životní cestě”.

”My všichni máme kříže ve svých domech, ve svých rodinách, ve svých pokojích, mnozí je nosí i na krku, ale snažme se, aby nám kříže nebyly jenom ozdobou na zdi, ale ať jsou nám skutečně tím, na co se často zadíváme, čím se budeme nechávat nadchnout, kde budeme nacházet sílu na životní cestě”, vyzval fra Ivan a pokračoval: ”A proto je dobré i během dne, když možná někdy i spěcháme a nemáme mnoho času, pohledět na Ježíšův kříž a říci: Pane, daruj mi sílu pro dnešní den, daruj mi sílu pro všechny ty potíže se kterými se možná dnes setkám, daruj mi sílu pro ten kříž se kterým se musím momentálně vyrovnávat, abych právě veden tvým křížem, inspirován tvým příkladem, mohl trpělivě kráčet a jít za tebou, tak jak jsi mne ty pozval: Kdo chce být můj, ať vezme svůj kříž a ať mne následuje.

(2. část textu z radio-medjugorje.com, připravil Velimir Begić, přeložila Monika )