Kázání arcibiskupa Henryka Hosera při oslavách Svatého Kříže v Medžugorji, 9. září 2018

12.09.2018 22:52

Promluva biskupa Henryka Hosera při oslavách Povýšení sv. Kříže v Medžugorji dne 9.září 

Vaše Excelence, Monsignore apoštolský nuncie v Bosně a Hercegovině,

Vaše Excelence, Biskupe z Paragvae,

Drazí kněží a řeholníci, drazí farníci a poutníci, drazí bratři a sestry,

Den po svátku narození Blahoslavené Panny Marie, jsme se shromáždili o XXIII. neděli v mezidobí, abychom několik dnů před samotným svátkem oslavili Povýšení Svatého Kříže.

Jak se Kříž, prostředek nejukrutnější a nejhanebnější smrti, stal symbolem křesťanství? 

Ten kříž se tyčí na věžích kostelů a svatyní, je vztyčen na vrcholcích tolika hor, visí na zdech našich domovů a pracovišť, hrdě ho nosíme na krku.

V době apoštolů, měl kříž velmi špatnou pověst: byl hloupost pro Řeky, kteří hledají lidskou moudrost, pohoršení pro Židy a bláznovstvím pro pohanské národy, jak říká svatý Pavel (1 Kor 1, 22-23). 

Všímáme si, že se dnes znovu vede boj proti kříži, který začíná překážet, i když se stal ušlechtilým znamením tolika světových iniciativ, jako je Červený Kříž, a je vyznamenáním v různých odvětvích, jako čestný kříž, kříž za zásluhy, atd.

Svátek Povýšení Svatého Kříže nám dává novou příležitost, abychom si připomněli velikost a hodnotu Kříže. Objevujeme, že Ježíšův Kříž - jako znamení nekonečné lásky - má v sobě neodolatelnou přitažlivou sílu. Podívejme se proč.

U prvním čtení (Fil 2, 6-11) nám svatý Pavel ukazuje, jak se Kristus ponížil, sestoupil z největších výšin do nejhlubších hlubin: "Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil..." Bůh, který se stává člověkem se ponižuje. Nekonečné se stává konečným a omezeným. Potom se stává "poslušným až k smrti, k smrti na kříži." To je smrt zločince, kterého všichni přehlížejí a odmítají! V Apoštolském vyznání víry vyznáváme, že sestoupil do pekel, což znamená až na dno utrpení, na dno ponížení, na dno smrti! Bohočlověk zakusil odsouzení, které Mu připravili lidé, které přišel spasit! "Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán." Tak svatý Pavel vysvětluje Kristovo vyvýšení, to nesrovnatelné dílo Milosrdného Otce.

Svatý Cyprián nám pak pomáhá pochopit to Boží bláznovství. Říká zejména, že Jeho Syn si přál stát se synem člověka, abychom se tak my stali syny Božími. Chtěl se pokořit, aby pozvedl svůj pokleslý národ. Trpěl pro rány, které mu byly způsobeny, aby zhojil naše rány. stal se služebníkem, abychom my, služebníci - otroci, se mohli stát svobodnými. Přetrpěl i smrt, aby skrze Jeho smrt se smrtelníci stali nesmrtelnými.

Nyní dobře chápeme, proč zde každý pátek uctíváme Ježíšův Kříž. Uctívání Kříže by mělo být především činem vděčnosti a díkůčinění, činem díkůčinění a útěchy.

Proč se modlíme Křížovou cestu vystupujíc na Križevac na jehož vrcholu se nachází oslavovaný Kříž, který ze své výšky dominuje nad celým krajem od doby co byl vystaven ve Svatém roce Vykoupení 1933.? 

V hlubinách svého nepopsatelného a nesmírného utrpení, Ježíš nemyslel na sebe, nýbrž stále na nás, hříšníky. Vyvýšen na Kříži, vyslovil slova, která zachraňují svět. První je nejotřesnější: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí."(Lk 23, 34) Odpovědí na závratnou velikost hříchu zabití Boha a krajní zaslepenosti je odpuštění Boha, který je odmítnut a pošlapán.

Charles Journet napsal, že po Božím odpuštění "v srdcích, ve kterých hřích pokosil růže první lásky, jejich čistotu a svěžest, nyní kvetou stejně krásné, a někdy i krásnější, temné růže druhé lásky a jejich pokání, jejich slzy a jejich horlivost." Kolik je v tom naděje pro nás hříšníky!

Z Kříže zazněla i pronikavá slova: "Hle, Matka tvá." (J 19, 27). Umírající Ježíš nás neopouští jako sirotky: ponechává nám svojí Matku. Kolik je v tom lásky a velkodušnosti!

Kříž se stal symbolem vítězství, vítězství, kterým je potvrzeno Vzkříšení. Od té doby liturgie často ukazuje Vzkříšeného Krista s křížem, s oslaveným Křížem v pozadí. Zde v Medžugorji, Vzkříšený Kristus, kterého věřící tolik uctívají, obsahuje tajemství Kříže, který je pramen našeho spasení a příslib života, který je Boha důstojný. Amen.