Kardinál Peter Turkson předsedal mši svaté v Medžugorji
Kardinál Peter Turkson, kancléř Papežské akademie věd a Papežské akademie společenských věd předsedal 13. února mši svaté v Medžugorji. Při soukromé návštěvě tohoto místa v doprovodu svého tajemníka navštívil medžugorská modlitební místa, Radiostanici Mir Medžugorje…
Kardinál Turkson ve Vatikánu vykonával řadu funkcí. Byl prezidentem Papežské rady pro Spravedlnost a mír od 2009. do 2017.roku, prefektem Dikasteria pro šíření rozvoje lidstva od 2017. do 2021.roku, před tím byl arcibiskupem Cape Coasta v Ganě od roku 1992. do 2009. Kardinálem ho jmenoval papež Jan Pavel II. v roce 2003.
Je členem Dikasteria pro nauku víry, Dikasteria pro bohoslužby a disciplínu svátostí, Dikasteria pro evangelizaci a Dikasteria pro jednotu křesťanů.
Před zahájením mše ho přivítal v Medžugorji a poděkoval mu za návštěvu medžugorský farní vikář, fra Antonio Primorac, který také při této mši kázal. Ve své homilii se zaměřil na evangelijní úryvek ve kterém k Ježíšovi přivádějí hluchoněmého člověka, kterého Ježíš uzdravuje. Hovořil o významu smyslů v našem životě a položil otázku jestli jsme si vědomi darů, které máme.
Vysvětloval, že lidé Ježíšovi – když procházel pohanskými kraji, oblastí pro farizeje nečistou, a tím samotným i hříšnou – přivádějí člověka, který je hluchoněmý…
”Očekávají, že na něj vloží ruku, aby ho uzdravil. Přejí si, aby to udělal podle jejich představ, protože možná něco o Něm už viděli a slyšeli, a teď od Něj očekávají opět něco podobného. Jsou připravení kontrolovat situaci. Jak i my samy často od Pána očekáváme, že i my chceme kontrolovat, říkat jak má co být, jakým způsobem se to stane”, řekl fra Antonio a tak ujasňoval proč si Ježíš vzal člověka stranou od lidí. ”Protože někdy ti, kteří mají uši nejsou schopní poslouchat. Tady nám evangelium chce ujasnit, že pravým problémem nejsou ti, kteří nemohou slyšet, kteří jsou hluší, ale ti, kteří stále poslouchají druhé lidi. Ne, aby se dozvěděli co oni myslí, jak se cítí, aby s nimi soucítili, ale chtějí je slyšet, chtějí se jim připodobnit, chtějí se začlenit do masy, podřídit se jejímu vlivu. Žijí pod tlakem toho co si myslí jiní”, říkal fra Antonio, a dodal, že obraz hluchého člověka je obrazem každého z nás, protože my všichni máme uši, ale jsme někdy hluší k Jeho slovům. ”Proto to ‘odvedení do samoty’ znamená odejdi z té vesnice, odejdi z toho zástupu, osvoboď se těch pout. Otevři svoje uši, poslouchej sebe, poslouchej hlas Boží. Máš oči, máš uši, můžeš prožívat svět svými smysly, tak jak tě Bůh stvořil”, řekl fra Antonio a pokračoval o potřebě nacházet mír a ticho, v podřízení se tichosti, abychom nalezli Boha…
”Mnozí v Medžugorji našli smysl nadpřirozena, objevili vnitřní krásu, objevili Pánův dobrotivý hlas. Objevili také, že půst, modlitba, mlčení jsou cestou osvobození od chybné představy o Bohu, od otročení nějakým závislostem, vysvobození z otroctví hříchu. A tady vždycky zaznívá to volání k návratu k prameni, obrácení se k Bohu.
Evangelista Marek dále líčí, že Ježíš vložil prsty do uší hluchému člověku, jakoby říkal, chceš-li slyšet co si přeji pro tebe, chceš-li slyšet co je skutečná touha každého srdce, musíš přestat poslouchat všechen vnější hluk. Odvádím tě z toho zástupu, odvádím tě od těch hlasů, dávám ti volný prostor, chci se dotknout skutečnosti každého života. Abys byl svobodný, přestal být omezený názory druhých, očekáváním druhých, zlem, svůdností zla a hříchu. Přeji si, abys byl v klidu, abys mohl jasně slyšet”, řekl ve svém kázání fra Antonio, a zaměřil se i na část evangelia ve kterém Ježíš tomu nemocnému člověku říkḠ”Effata!” – ”Otevři se!” ”Evangelista Marek překládá to aramejské slovo, otevři se. Nejsou myšleny jen uši, ale otevři se člověče, otevři svoje srdce, otevři se Božímu hlasu, otevři se milosti, kterou ti Bůh chce darovat. I při křtu dětí máme totéž slovo, když probíhá dotek uší a úst dítěte, říká se právě ono otevři se, aby se dítě otevřelo milosti Boží, milosti kterou přijímá při křtu. A hned se mu otevřely uši, rozvážal se mu jazyk, a začal mluvit srozumitelně. Vnitřně se otevřít, slyšet, poslouchat, abychom byli schopní mluvit”, ujasňoval fra Antonio Primorac, k čemuž nás volá tento evangelijní úryvek a vyzval, abychom se od Marie učili pokoře, protože ”Bůh chce darovat svoji milost pokorným”.
”Ať toto svaté místo i toto pozvání Panny Marie bude stálým podnětem, abychom svoje oči vždy upínaly k pravému světlu světa, vždycky na Ježíše Krista. Obejměte Ježíše všichni společně, tak jak Ho objal stařec Simeon, tak jak Ho prožíval i blahoslavený kardinál Alojzij Stepinac, tak jak Ho prožívali i naši bratři, františkáni, (zabití komunistickými partizány při osvobozování z druhé světové války) ctihodní služebníci Boží, šťastní, že před smrtí mohli svýma očima spatřit světlo všech národů, Ježíše Krista”, řekl fra Antonio Primorac a svoji homilii uzavřel slovy blahoslaveného Alojzija Stepinca: ”Jestli chcete jistě najít Ježíše, potom Ho hledejte v rukou Panny Marie.”
Text připravil Velimir Begić/radio-medjugorje.com/