Ježíšova eucharistická přítomnost

(Silná promluva o Eucharistii při mši z večerního modlitebního programu v Medžugorji)

Bratři a sestry, vyslechli jsme biblická čtení, která nám Církev na dnešek předkládá. V prvním čtení Pavel, tedy ještě Šavel, žádal velekněze o listy ze synagogy v Damašku, aby bylo možné všechny ty křesťany pochytat a postavit před soud a některé snad i zahubit. I dnes je taková nenávist ke křesťanství, k Církvi, ke křesťanské víře. Je velmi přístupná, jak v které zemi. I dnes máme stále více těch, kteří trpí pro víru. Ne proto, že by něco špatného dopustili, ale proto, že jsou věřící. Když se podíváme na statistiku ohledně toho mučednictví a pronásledování, vidíme, že je křesťanská víra nejpronásledovanější. Nějakých 90 procent všech mučedníků jsou křesťané!

Tedy prvotní církev se modlila. I když byla pronásledována. A jeden z hlavní pronásledovatelů, Šavel, se tedy vydal po nich pátrat, aby ty původní Židy, kteří přijali Krista, přivedl ke spravedlnosti. A my jsme slyšeli jak se na té cestě stalo zázračně jeho obrácení a pak i křest. A Pavel potom začíná svědčit o Ježíšovi. Ten, který Ho pronásledoval a nenáviděl, začíná svědčit! Tedy, i my se dnes musíme modlit za pronásledovatele Církve, pronásledovatele víry, aby se Pán dotkl jejich srdcí, a aby se skutečnosti začaly měnit. Ale stejně tak i my musíme mít odvahu svědčit o své víře, vytrvat, nebát se! Je tolik zkoušek kolem nás dnes, těch nejrůznějších, co se týče víry. Ale musíme být odvážní! Jsme povoláni k odevzdanému životu na svědectví! A Pán Bůh nám v tom chce pomoci!

V evangelium jsme slyšeli, že Ježíš říkal Židům, kteří se mezisebou přeli, jak nám tenhle může dát svoje tělo k jídlu... A Eucharistie je i dnes kamenem úrazu pro mnohé věřící, prvořadě ty, kteří se k víře nehlásí, ti to nemohou vůbec nijak pochopit.

V anketě, která proběhla asi před sedmi roky, bylo zjištěno, že 70 procent věřících v Americe se domnívá, že to co přijímáme ve svatém přijímání je jenom symbol Těla a Krve Kristovy a ne Jeho skutečné Tělo a Krev! Tedy jenom 30 procent katolíků věří ve skutečnou Ježíšovu přítomnost! To je zdrcující! A u těch 30 procent ještě méně, hledíme-li na ty mladší než 40 roků. Statistika řekla, že jenom 24 procent mladých věří ve skutečnou Kristovu přítomnost v Eucharistii.

A my jsme slyšeli, že Ježíš říká: Mé tělo je pravý pokrm, krev má je pravý nápoj. Ne nějaký symbol, ale skutečnost!!! A proto, jestli my zůstáváme u toho, že je to jenom nějaký symbol, pak těžce hřešíme.  My jsme těžce odpadli od víry Církve...

V loňském roce byl prohlášen svatým jeden mladík. Carlo Accutis, který se narodil v roce 1991. zemžel velmi mladý v 2006 roce. Je znám také jako Boží influencer. Měl velmi silné a prosté poselství o Eucharistii. To je velmi důležité pro nás katolíky, aby nám světci byli prostě podnětem, abychom my hleděli na věci tak jako oni, jak oni odhalovi ty skutečnosti, jak k nim přistupovali... oni nám jenom pomáhají. Tak bych uvedl jenom několik jeho nejznámějších myšlenek ohledně Eucharistie.

Carlo říká: Eucharistie je moje dálnice do nebe. Tím chtěl říci, že pravidelná účast na mši a svatém přijímání vede člověka nejzdravěji k Bohu. Tak nejsnadněji, nejrychleji nějak, můžeme dojít do společenství, hlubokého spolčenství s Ním. Stejně tak říká on: Čím více přijímáne Eucharistii, tím více se budeme podobat Ježíšovi. Budeme jako Ježíš. Takže Eucharistie nás mění.  Abychom byli stále podobnější Kristu. Dále On říká: Lidé stojí ve frontě na koncert, ale nestojí před svatostánkem. Tím kritizuje lhostejnost vůči skutečné přítomnosti Krista v Eucharistii. Čím více bychom se my měli tlačit a žádat vstupenku, abychom mohli být před Ježíšem! Říká: Slunce ozařuje svět, ale Eucharistie ozařuje duši! Tady zdůraznil duchovní sílu a význam této svátosti. Co znamená slunce pro tento svět, to znamená Eucharistie pro moji i tvoji duši! Eucharistie pro něj nebyl jenom symbol, ale skutečná Ježíšova přítomnost! A proto chodil každodenně na mši! Nakolik jen mohl! Nejenom že on opakoval tato překrásná slova o Eucharistii, ale on je skutečně žil, žil Eucharistii, což ho dělá velmi mimořádným. První věc, která pro něj byla každodennost byla mše! Jako teenagear chodil na mši téměř každý den a pravidelně se zpovídal. Pro něj nebyla Eucharistie jenom nějaká nedělní povinnost, ale setkání s živým Ježíšem! Říkal, že bez toho den prostě není úplný. A to cítí všichni ti, kterým Pán otevřel oči. Bez Eucharistie tvůj den není úplný! Nemáš tu plnost, kterou by měl mít!

Dále byl Carlo přesvědčen, že lidé často hledají štěstí na špatném místě. V zábavě, popularitě, úspěchu... zatímco podle něj je pravá plnost právě v Eucharistii. Proto používal to přirovnání k dálnici. To není žádná komplikovaná cesta, ale přímá cesta, která tě vede na setkání s Bohem.

Třetí skutečnost – spojení technologie a víry. On byl nadaný programátor a připravil internetovou výstavu o eucharistických zázracích po celém světě. A i tím chtěl ukázat, že víra není nějaká stará zapomenutá věc, ale živá skutečnost, která se děje i dnes, kdy se Ježíš skrze eucharistické zázraky projevuje světu. Internet pro něj byl evangelizačním nástrojem. A to bylo dosti neobyčejné pro jeho roky. Jak my dnes užíváme ty společenské sítě. Nakolik je využíváme pro evangelizaci, aby i druzí poznali Krista?

Čtvrtá věc – jeho konkrétní láska k druhým lidem. Eucharistie ho neuzavírala jenom pro nějakou zbožnost, ale vedla ho k činnosti. Pomáhal chudým, bránil vrstevníky, které druzí mučili a byl velmi citlivý k utrpení druhých. Jeho logika byla prostá. Jestli přijímáš Krista, máš Ho poznat i v lidech kolem sebe. Protože Kristus nás formuje ke svému obrazu. Ne jenom vztah k Bohu, ale také k druhým kolem nás.

Vidíme tedy, Carlo zkoumal ty eucharistické zázraky, které se děly ve světě. Jedno z nejstarších a nejznámějších je rozhodně zázrak z  v Lancianu v Itálii. Kde řeholník pochyboval o skutečné přítomnosti Ježíše v Hostii a během mše se Hostie proměnila v kousíček masa a víno v krev. Pozdější analýzy ukázaly, že se tu jedná o lidskou srdeční tkáň a krev. To tedy byl i pro Carla důkaz, že Eucharistie není jenom symbol. On bral vážně Ježíšova slova: Mé tělo je pravý pokr a krev moje je skutečný nápoj. A kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, má život věčný.

Vidíme, bratři, nakolik my skutečně přijímáme Ježíšova slova. Nakolik je pro nás Eucharistie skutečností? Nakolik a jak se připravuji na to setkání s eucharistickým Kristem? To je vrchol našeho setkávání s Kristem! Nejvyšší čím můžeme potěšit Boha je Eucharistie! On si přeje se sjednotit s tebou, se mnou. On si přeje vstoupit do našeho života a stát se jedním s námi. Modleme se, aby se ta skutečnost projevila i nám. Aby i nám spadly slupky z očí jako Pavlovi, který myslel, že je pravověrný, který myslel, že je zapotřebí to vše pronásledovat až se mu Kristus zjevil, řekl mu: Pavle, Pavle, proč mne pronásleduješ? On pronásledoval křesťany. Myslel, že je Kristus mrtev. Jako, bratří, mnozí křesťané i dnes myslí, že je Ježíš, někde, mrtev, a On je přitom tak živý a tak přítomný mezi námi a s námi! Pros Pána v tichosti, ať nám otevře oči pro svoji přítomnost v Eucharistii.