Fra Miljenko Šteko: Mnozí zde v Medžugorji zažili proměnu srdce
Večerní mší svatou v kostele sv. Jakova v Medžugorji v pondělí, 27. února bylo zahájeno XV. generální shromáždění Unie Menších bratří Evropy – UFME (Unio Fratrum Minorum Europae), které bylo ukončeno 3. března 2023.
Mši svaté předsedal aktuální prezident UFME, dr. fra Miljenko Šteko za koncelebrace 28 kněží, mezi nimiž byl i provinciál Hercegovinské františkánské provincie, fra Jozo Grbeš a medžugorský farář, fra Zvonimir Pavičić, který na počátku pozdravil provinciály, kteří se z celé Evropy sjeli do Medžugorje.
Na počátku svojí homilie se fra Miljenko zaměřil na Postní období ve kterém Církev vyzývá věřící k posílení náboženského života a intenzivnějšího konání pokání a skutků milosrdenství.
'Vše to působí, že naše slavení Boha v liturgii bude dokonalejší, že budeme intenzivněji spolupracovat s Bohem na své spáse a věrohodněji hlásat světu Krista a Církev. Právě jsme zahájili Postní dobu. Snažme se, abychom v tomto čase v praxi potvrzovali, že liturgie je vrcholem ke kterému směřuje veškerá činnost Církve a pramenem ze kterého Církev čerpá veškerou svoji sílu se kterou může projít i nejhoršími časy, snést i nejtěžší pronásledování a dokonce projít i svým Velkým pátkem až ke vzkříšení'', prohlásil fra Miljenko, který dále kázal o evangelijním úryvku o Posledním soudu. Řekl, že musíme prověřit svoji víru a lásku, abychom mohli pochopit a přijmout Ježíšův požadavek, abychom v každém člověku neviděli ''nikoho menšího než Jeho samého a to potvrzovat i svými skutky. Prvořadě láskou o které mluví a kterou žije Ježíš.
My nejsme ochotní vydávat sebe tak jak se Ježíš vydával za nás. Lámal se a dával nám za pokrm – rozlámat sebe, svůj čas, svůj hmotný majetek, svoje schopnosti a dělit se o ně s lidmi ve kterých Kristus hladoví, žízní nebo trpí nedostatek nějakým jiným způsobem. My nemáme takovou víru, abychom věřili, že to dokážeme... Svatí nemají problém s lámáním a dělením sebe druhým. Připomenu zde jenom jeden z těch podivuhodných příkladů: Když svatý papež Jan Pavel II. před 20 roky prohlásil svatou ženu pocházející ze stejného národa jako on, Polku, Ursulu Ledóchowskou, citoval z jejích spisů tato slova: „Musím milovat svého bližního jako Ježíš miloval mne. Vezměte a jeste... Jeste moji sílu, je vám k dispozici. Vezměte a jeste moje schopnosti, moje talenty ... moje srdce, aby ono svojí láskou zahřálo a osvítilo vaši bytost ... Vezměte a jeste můj čas. Patří vám ... Já jsem vaše jako je Ježíš v Hostii můj.“ Po tomto citátu Papež dodal: „Cožpak v těchto slovech není slyšet výkřik odevzdanosti, kterým se Kristus ve Večeřadle odevzdal učedníkům všech časů?“, řekl fra Miljenko a zdůraznil, že ''Ježíš v dnešním Evangeliu připomíná jen hladové, žíznivé, nahé, bosé... tedy uvádí jenom některé potřeby našich bližních, kterým dlužíme pomoc, abychom tak pomohli Kristu. Co je s ostatními? Skončil Ježíš u toho, že zajistí pro lidi jídlo, pití a ošacení...? Přirozeně, že ne! On lidem daroval smysl života!
Když pomůžeme všem hladovým, žíznivým, nahým a bosým světa potravou, pitím, ošacením a obuví, když odstraníme i všechny nemoci na světě, stále ještě jsme učinili velmi málo. Jsme teprve na počátku. Svět je plný lidí, kteří ztratili smysl života a žijí na hranici mezi „žít“ nebo „vzít si život“. Svět je plný lidí, kteří neznají co je radost. Mnoho je těch, kteří chodí kolem se zamračenou tváří, na které celé roky nebylo vidět úsměv. Co je to s nimi?
Písmo Svaté nám na mnoha místech nařizuje „Radujte se!“, a již na počátku lidstva se Bůh ptá Kaina: Proč si rozlobený? Proč máš zamračenou tvář. Vždyť, když dobře pracuješ, záříš radostí.“ (1. Moj. 4, 6-7)
Mnozí poutníci, kteří přicházeli a přicházejí sem do Medžugorje, zažili vlastní proměnu. Proměnu vlastního srdce. Pocítili teplo matčina objetí a vstoupila radost do jejich života. Tady změkla mnohá lidská srdce, která předtím byla téměř nepřístupná pro všechno svaté. Tady se srdce ve svátosti smíření omyla a miliony lidských hříchů odešly do nenávratna. Tady se miliony duší rozplakaly před něčím co je jako lidi přesahuje'', řekl fra Miljenko Šteko, který se na závěr svého kázání zaměřil i na generální zasedání Unie Menších bratří Evropy, která se v Medžugorji organizovala.
''Kostelík Panny Marie - Porciunkule byl pro sv. Františka velmi důležitý. Tomáš Čelanský o tom pravil: „Když jej světec spatřil, byl dojat láskou; protože přímo hořel láskou ze zbožnosti k předobrotivé Matce...“ (1Čel 9, 21). A my františkáni dnes večer začínáme naše shromáždění zde v náručí Panny Marie. U Marie, Královny míru. Její nebeskou přímluvu potřebujeme pro život uprostřed výzev našeho světa. Uprostřed starostí a tísně současné Evropy a světa. Přišli jsme ke své Matce Marii, o které říkáme, že je Prostřednice všech milostí! Na přímluvu Panny Marie si začínáme být zvláště vědomi, že nás Církev ve svém poslání potřebuje, ale ne jakékoli. Potřebuje nás jako svaté. „Svatí buďte, protože já jsem svatý“ (Lev 19, 2), říká Pán. A se svatostí přichází i radost života! Doporučujeme se, drazí věřící, i do vašich modliteb'', uzavřel své kázání fra Miljenko Šteko.
--------------------------------------------
Františkáni na zasedání zvolili nového prezidenta UFME, fra Alarda Maliszewskog, který je františkán již více než 30 roků, a před několika měsíci byl vybrán za provinciála provincie Sv. Hedvige v Polsku. Hned po jmenování jsme ho požádali o rozhovor.
(Přeloženo z radiostanice Mir - Medžugorje)