Co by se měl každý co nejdříve dozvědět

Promluva otce Josipa Radića

(přeloženo z Medjugorje-info.com)

Každý z nás má každodenně zkušenosti s utrpením. A každodenně se trápíme s tím čemu dát přednost.  Není na světě osoba, která by neměla zkušenost s neúspěchem... Prožíváme velikonoční období ve kterém oslavujeme Vzkříšení. Co je Vzkříšení? Vzkříšení je jedinečný den v historii světa. Ojedinělý den, ojedinělá událost. Jedinečná novina v historii světa.

Co se to tehdy stalo? Tehdy byl jeden člověk zahuben děsivým způsobem. Před očima tisícovek lidí. A třetího dne vstal z mrtvých. Tedy Ježíš Kristus z Nazareta, který se narodil z izraelské dcery v Betlémě na jihu dnešního Izraele v době krále Herodesa Velikého, a císaře Augusta I., povoláním tesař, byl zabit ukřižováním, zemřel v Jeruzalémě v době správce Poncia Piláta a za vlády císaře Tiberia. Historická skutečnost. Nikdo zodpovědný tohle nemůže zpochybňovat. A ten Ježíš Kristus třetího dne vstal z mrtvých! Co odhaluje tato událost? Odhaluje, že Bůh navštívil svět, že Bůh chodil po této zemi. Že Bůh, tedy Boží Syn, byl na světě. Ta skutečnost odhaluje kdo je pravý Bůh. Ta skutečnost nám odhaluje, že Bůh navštívil svůj lid a přesahuje každé lidské očekávání. Vzkříšení nepopíratelně poukazuje na pravou víru, na pravou pravdu o Bohu a všem lidem ukazuje kdo je pravý Bůh. Věčný Syn Boží sestoupil z nebe a přišel v těle. Stal se člověkem a proto vstal z mrtvých. Proto vstal z mrtvých. Proto je poprvé zničen ten, kterého smrt nemůže opanovat. Protože On má dvě přirozenosti: Božskou a lidskou a je jen jedna osoba s dvojí přirozeností. Syn Boha Otce podle Božské přirozenosti a syn Hebrejky Marie podle lidské přirozenosti... ale ve skutečnosti je jenom Bůh s dvojí přirozeností.  A smrt ho nemůže ovládnout. Takže tento jedinečný den je mnohem větší než technické vynálezy a objevy nebo pronikání člověka do vesmíru a přistání na měsíci. V porovnání s tímto dnem to není nic, i když je to chvályhodné. Všechny lidské objevy pro zdraví a  všechny další v porovnání s tímto dnem jsou drobnosti. Protože tohoto dne byl objeven lék proti samotné smrti. To je Vzkříšení!

Proto jsme slyšeli v liturgických textech co praví apoštol Petr: Ježíš Nazaretský, člověk, kterého Bůh před vámi potvrdil mocnými skutky a znameními, které jak znáte vykonal mezi vámi, jeho láska, zázraky, znamení, mocné skutky, jaké žádný člověk nikdy nevykonal a nakonec jako koruna všeho Vzkříšení, ukazuje, že je On Bůh, Boží Syn. To co Ježíš stále říkal, a i svým mučitelům opakoval:

Já jsem Kristus, Syn Boží. Já jsem nejvyšší kněz. Věčný kněz jsem já. Jsem Syn Boží. Nemohu lhát.  To On neustále říkal a potvrzoval a dokazoval. Ale i před svým zahubením Pilátovi řekl: Já jsem Syn Boží, věčný velekněz od kterého všechno pochází. Vzkříšení to všechno dokázalo! Víte to.  Nedávno, o velikonočních svátcích, jsme to slyšeli. Zatajování té skutečnosti začalo od počátku a pokračuje až do dnes. Z mnoha a různých důvodů. Hlavní je, že bezprostředně za tím stojí ďábel, aby to lidstvo nepoznalo. V Písmu je tedy psáno: Někteří ze stráže odešli do města a ohlásili to předním kněžím, oni se shromáždili se staršími lidu na poradu. Vzali mnoho peněz, dali je vojákům a řekli jim: Říkejte: V noci, když jsme spali přišli jeho učedníci a ukradli ho.  Jak říká veliký biskup Fulton Sheen: V historii lidstva byl jenom jediný hrob ke kterému byl přivalen kámen a byla postavena stráž a to byl hrob Kristův, večer v pátek, který byl nazván Veliký. Je směšnější scéna od té, když ozbrojení vojáci upírají oči na mrtvolu? Jak biskup říká: Kromě skutečnosti, že je velmi nepravděpodobné, že ve službě všichni římští strážci spali. Je absurdní, že je vojákům dána rada, aby říkali, že spali a i když spali, byli natolik bdělí, že mohli vidět zloděje a rozpoznat, že jsou to Ježíšovi učedníci. A říká: kdyby všichni vojáci spali, nikdy by nemohli odhalit zloděje. Stejně tak je nepravděpodobné, že by se několik bojácných učedníků o kterých máme důvěryhodné informace, že se skrývali v „myší díře“ a nikdo je nemohl přesvědčit, že Pán vstal z mrtvých, dokud ho neviděli a nedotkli se ho mohlo odvážit tělo svého Pána ukrást z hrobu ke kterému byl přivalen velký kámen, zapečetěný, který hlídali římští vojáci a že by se nebáli, aby neprobudili stráž. A ještě navíc, že by pohřební roucha nechali spořádaně složená – to takové vysvětlení dělá absurdním.

Čím je pro nás Vzkříšení důležité?

Pro nás je důležité si uvědomit, že my díky události Vzkříšení máme velikou radost a milost, že můžeme získat nesmrtelnost! Můžeme získat Božský život, jak vyjadřuje velikonoční požehnání: Bůh vás obnovil vzkříšením svého jednorozeného Syna, On ať vám daruje i nesmrtelnost!

Nesmrtelnost... Jak dosáhnout nesmrtelnosti? Spojením s Bohem. My všichni v hlubině svého srdce si přejeme žít nesmrtelnost. Přejeme si šťastnou nesmrtelnost. Tu je možné získat, milovaní, jenom tímto  způsobem. Jenom od Boha! Jenom spojením s Bohem je možné dojít do věčného života, do Božského života! To nám vzkazuje Vzkříšení. V Písmu je řečeno o Ježíšovi: Protože Bůh byl s ním, nebylo možné, aby ho smrt ovládla. V tom spočívá i záruka našeho vzkříšení! V tom nejintimnějším spojení s Bohem. Spojení s Bohem je zárukou i našeho vzkříšení. Vzkříšení je vítězství života nad smrtí. A ten život se přijímá otevřeností a spojením s Bohem. To je princip podle něhož Syn Boží vstal z mrtvých. Jeho jednota s Otcem. Naše společenství s Bohem je záruka naší šťastné nesmrtelnosti, že přijmeme nesmrtelnost, získáme nesmrtelnost a přijmeme věčný život. To je absolutní záruka našeho vzkříšení. To nám demonstroval Syn Boží před poněkud méně než dvěma tisíci roky. To je milovaní Vzkříšení. Největší radost, největší milost. A to co jsme řekli na počátku: Ve světle Vzkříšení všechny naše kříže a je jich bezpočet, získávají smysl. Všechno naše trápení, všechny naše slzy, všechna naše krev získává smysl. Protože každá slza, každá kapka krve, může být vložena do naší nebeské slávy..., do naší koruny nesmrtelnosti. Všechno získává smysl! Vzkříšením, milovaní, všechny naše velké i malé kříže získávají smysl. Každý člověk, který přijímá vzkříšení získává sílu, získává naději, získává smysl života a zbavuje se zoufalství a nedostatku smyslu života, toho čím trpí současný svět.

Událost Vzkříšení nám dává jasné priority v životě. Naší prioritou v životě je vždycky Bůh. Konkrétní Bůh, Bůh Ježíše Krista. Ježíš Kristus, Boží Syn, On je priorita! Ten princip nám umožňuje, abychom upřímně žili v tomto chaosu. Abychom rozuměli křížům a utrpení, že všechno má smysl. Jak Ježíš řekl: až jednou přijdete do Nebe, až přijmete nesmrtelnost, až přijmete věčný život, až přijmete božský život – říká a to je zajímavé – nebudete se na nic ptát. Všechno vám začne být smysluplné, jasné, překrásné. Když okusíte Božský život..., protože vy okoušíte jenom ubohý, zakrnělý, hříšný lidský život v údolí slzí... hříchem deformovaný lidský život. Ale až okusíte Božský život, nesmrtelnost, život vzkříšení, už se nebudete na nic ptát. Oněmíte, protože Ježíš je Pán života i smrti. Ježíš Vzkříšením ukázal, že On je Pán nesmrtelnosti a to nám ulehčuje životní priority. Bůh na prvním místě a potom všechno ostatní v souladu s tím!

 Tak ať se stane. Amen.