Celý text homílie biskupa Baslera v Medžugorji

Růžencová pouť 7. 10. 2025  Medjugorje

Milí bratři v biskupské, kněžské a jáhenské službě, milí přátelé,

zatímco první čtení předložilo naší pozornosti modlitební společenství s Pannou Marií, což je krásnou inspirací i pro naše dnešní setkání, evangelium nám staví před oči naší duše Matku Boží ve známé a hluboké scéně zvěstování. Sv. Lukáš ve svém evangeliu jistě ne nadarmo dvakrát uvádí, že Maria Boží slovo uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o něm, což je krásný vzor pro každého, kdo si zamiloval modlitbu svatého růžence.

 Jistě také všichni známe to nádherné proroctví o ženě, oděné sluncem s měsícem pod nohama a korunou 12 hvězd kolem hlavy ze 12. kapitoly knihy Zjevení sv. Jana. Jestliže ono Slunce je sám Kristus, Slovo, které se stalo tělem právě v lůně Panny Marie, pak ona žena, oděná sluncem, Slovem, Kristem je právě Maria. Co pak platí o Marii, platí i o církvi; a co platí o církvi, je možno říci i o Marii. Ona nejdokonaleji žila a uskutečnila to, co sv. Pavel později formuloval slovy „obléci se v Krista“.

Obě tyto zásadní skutečnosti pak nacházíme spojeny v modlitbě, kterou jsem už zmínil, a jíž je zasvěcen měsíc říjen - v modlitbě sv. růžence.  Velký světec naší doby, sv. Jan Pavel II. ve své knize Dar a tajemství popisuje svou úctu k Panně Marii takto: „V době, kdy krystalizovalo mé kněžské povolání…se jistým způsobem změnilo mé pojetí úcty k Matce Boží. Byl jsem již tehdy přesvědčen, že Maria nás vede ke Kristu, ale v té době jsem začínal chápat, že i Kristus nás vede ke své Matce.“ Matka Boží chce být cestou k cíli, a tím cílem je její Syn. Poslyšme ještě několik světců: Sv. Bernardin Sienský píše: „Hle, tvá matka. Těmito slovy se Maria ve své lásce stala Matkou nejen svatého Jana, ale nás všech.“ Sv. Filip Neri říká: „Není lepšího způsobu, jak získat milosti od Boha, než když si je žádáme skrze Marii, protože jí její božský Syn nedokáže nic odmítnout.“          A konečně sv. farář arský, Jan Maria Vianney kázal: „Abychom byli vyslyšeni, stačí se obrátit k Marii:´Má Matko, řekl jí náš Pán, nemohu ti nic odmítnout´.“

           Je také dobře si připomenout prohlášení sv. Pia V., papeže, ze 7.  října 1571, že bitva u Lepanta proti Turkům byla vyhrána na přímluvu Panny Marie Růžencové. Na tento den pak byl ustanoven tento její svátek. Za papeže Lva XIII. (to je poslední čtvrtina 19. století), který napsal 12 encyklik o růženci, se vžila praxe věnovat modlitbě sv. růžence měsíc říjen. Další z papežů, sv. Jan XXIII. o růženci píše: „Růženec je nejskvělejší způsob rozjímavé modlitby, vytvořené na způsob mystického věnce, v němž se modlitby Otče náš, Zdrávas a Sláva Otci proplétají s uvažováním o nejvyšších tajemstvích naší víry, čímž je mysli předkládáno jakoby v mnoha obrazech drama vtělení a vykoupení našeho Pána.“ Papežové se v mnoha encyklikách a dalších dokumentech velmi pochvalně vyjadřovali o růženci. Sv. Jan Pavel II. v apoštolském listu Rosarium Virginis Mariae (2002) píše: „Dějiny růžence ukazují, jakým způsobem byla tato modlitba využívána v těžkých dobách církve, vyvolaných šířícími se herezemi. Dnes stojíme před novými výzvami. Proč bychom dnes neměli s vírou našich předchůdců vzít růženec opět do rukou? Modlitba růžence si zachovává svoji veškerou sílu a zůstává nezanedbatelnou pastorační výbavou každého dobrého hlasatele evangelia.“ On, Jan Pavel II., jak mnozí pamatujeme, doplnil do růžence tajemství světla o Ježíšově veřejném působení. Podle sv. Jana Pavla je růženec kontemplováním Kristovy tváře ve společenství a ve škole jeho svaté matky a modlit se růženec není nic jiného, než nazírání Kristovy tváře s Marií.

          Benedikt XVI. se vyslovil o růženci takto: „V současném roztříštěném světě pomáhá tato modlitba klást Krista do středu, jako to dělala Panna, která v nitru rozjímala o všem, co se říkalo o jejím Synu, a také o tom, co On dělal a říkal. Když se modlíme růženec správným způsobem, ne mechanicky a povrchně, ale do hloubky pak přichází pokoj a smíření. Obsahuje v sobě uzdravující moc nejsvětějšího jména Ježíš, které je s vírou a láskou vzýváno uprostřed každého Zdrávas Maria.“ K jeho slovům, bych dodal, že se mi modlitba Zdrávas Maria jeví jako zlatý šperk, v němž jméno Ježíš, je tím nejvzácnějším drahokamem.

          A konečně papež František napsal toto: „Růženec je modlitba, která provází můj život stále; je to také modlitba prostých lidí i světců…je to modlitba mého srdce.“ Od roku 1478 do současnosti lze napočítat více než 200 papežských dokumentů o růženci. V mnoha zjeveních Panna Maria sama ukazovala, že růženec je pro dobro lidstva velmi potřebná modlitba a k této modlitbě vybízela. Vyslechněme také prostý pohled na tuto modlitbu od Carla Caretta, velkého muže modlitby: „Dokud jsem ještě žil v Evropě, měl jsem hodně příležitostí účastnit se živých diskusí o vhodnosti nebo přežitku růžence. Někdo prohlašoval, že je to modlitba rozjímavá. Dobře. Pak ale mají mnozí lidé důvod stěžovat si, že monotónní opakování 10 Zdrávasů jim překáží v rozjímání. Stačí ohlásit tajemství, a pak rozjímat v tichu. Jiní říkají, je to modlitba oslavy a chvály a je tedy nutné myslet na každé slovo, které se pronáší. To však není možné. Kdo je schopen odrecitovat 50 Zdrávasů, rozptylován při tom stejným počtem připomínek tajemství a myslet přitom na všechno, co se říká. Musím se přiznat, že jsem se ve svém životě nepomodlil bez roztržitosti ani jediný růženec, i když jsem o to mnohokrát usiloval. Teprve na poušti jsem přišel na to, že ti, kteří vedou diskuse o růženci, dosud nepochopili duši této modlitby. Růženec náleží k tomu druhu modlitby, která předchází nebo provází kontemplativní modlitbu Ducha. Můžete při něm meditovat nebo nemusíte, můžete být při něm více nebo méně roztržití, ale jestliže nenecháte přejít den, dokud se ho nepomodlíte, je to známkou, že jste lidé modlitby, že máte růženec rádi. Růženec je jako šplouchání vln, které narážejí na Boží pobřeží. Opakované Zdrávas Maria je matčinou rukou na naší dětské kolébce. Je zanecháním všech lidských úvah o modlitbě a definitivním uznáním naší malosti. Normálně je to však modlitba duchovní zralosti. Jestliže se jej však mladý člověk nerad modlí, nenaléhejme na něho. Pro něho je prospěšnější četba Písma sv. nebo modlitby náročnější. Jestliže se však setkáte na zapadlém venkově se spokojeným stařečkem nebo prostou ženou, která vám řekne, že se ráda modlí růženec, aniž chápe proč, blahopřejte si a radujte se, protože v těchto srdcích se modlí sám Duch Svatý. Růženec nikdy nepochopí tzv. praktičtí lidé. Nepochopí, jak je možno denně opakovat tisíckrát Bohu, kterého nevidíme: Miluji Tě! Avšak čistým srdcím je tato modlitba velmi srozumitelná, jim blahoslavenství zajišťuje život království.“ Tolik Carlo Caretto, jeden z velkých následovníků Karla Foucaulta.   Věřím, že většina z nás také ví, že existuje tzv. živý růženec. Když se domluví 20 osob, a každá z nich se denně pomodlí desátek, který jí byl určen (po dobu jednoho měsíce), tak se tato dvacetičlenná skupina denně podílí na rozjímání všech 20 tajemství svatého růžence. Společenství živého růžence vzniklo ve Francii díky Pavle Marii Jaricotové, která působila mezi dělnicemi v městečku Saint Vallier na začátku 19. století. Snažila se, aby se tyto těžce pracující ženy modlily denně aspoň jeden desátek a živým růžencem vytvářely modlitební společenství. Od roku 1831 se živý růženec začal šířit po celém světě.  

          Kéž tedy s novou chutí bereme do rukou svatý růženec i my, následujíce tak naši nebeskou Matku, v jejím úsilí dovést do nebe všechny bratry a sestry jejího Syna. Amen.