Buďte vy svědky v současné Sodomě - Gomoře

Fra Mario Knezović / kázání v Medžugorji v den oslav prvního chorvatského světce, mučedníka Nikoli Taveliće, který žil v Bosně a Hercegovině a potom v Jeruzalému a odvážně kázal křesťanství muslimům.

Bratři a sestry, velikost mučednictví není jen v dávání vlastního života, ale spíše v zasévání semen ze kterých vyrůstají noví svědkové, noví mučedníci, nová znamení, svítilny Ježíše Krista, v každém čase, a to i v tom našem.

Protože jsme vyslechli evangelium, které mluví o programu, projektu těch, kteří následují Krista, že mají i svůj život dát, zůstanou bez ničeho, chceme toto naše zamyšlení začít tímto krásným, krátkým textem od Džure Šušnića, který napsal: Tito změkčilí duchové nemohou pochopit, že tato civilizaci nabízí všechno po čem moje srdce a moje duše netouží. Oni nemohou žít s prázdnýma rukama. A já nemohu žít s prázdnou hlavou. Abych byl duchovně svobodný, přistoupil jsem na hmotné oběti. Abych měl plnou duši, musel jsem mít prázdné ruce.  Plné ruce mohou být  náhradou, ale nikdy ne za prázdnou duši.

To je to, co každou generaci a tak i nás tíží: Mít anebo být?!

A odvaha mučedníků, jako sv. Nikoly Taveliće, říká že byli ochotní nejen mít skutečně prázdné ruce, ale všechno svoje darovat na svědectví. To je to co Ježíš řekl: Buďte mými svědky až nakonec světa!

Za nejtěžších okolností podává svědectví františkán Nikola spolu s dalšími dvěma spolubratřími, v prostředí, kde se začalo s pronásledováním a zesměšňováním křesťanství. Ne jen na  území dnešní Svaté země a Jeruzaléma, ale i v této naší Bosně. Kde se objevila láska k Bohu, objevila se i hereze a heretika. A Nikola přišel i tam kázat. Skoro si nedokážeme představit, jaká by dnes byla situace této naší krásné Bosně, kdyby stále byli podobní Nikolové!

Je vás tady mnoho z různých zemí. Zatímco jsme se tady modlili, vypadalo to jako by zde zněly jazyky všech národů, ze všech zemí… My všichni  mluvíme různými jazyky, ale jedním srdcem rozumíme koho následujeme! Všichni jsme bratři a sestry.  Bosna je kolébkou pevné víry v těchto oblastech, duchovních povolání, svědků v rodinách, kteří za těžkých podmínek, jsou i dnes svědky, že Ježíš Kristus je Bůh. Proto v těchto krajích i dívky ve svém mládí nosily na rukou vytetované kříže a tím ve skutečnosti říkaly: Nepřibližuj se ke mně, jestli nejsi věřící!  Nepřibližuj se, jestli nejsi pro Krista! Nejsem dívka pro tebe, jestli nevěříš v tajemství Ježíše Krista. A v takové Bosně, v té době  pronásledování křesťanů Turky své svědectví podával a Krista hlásal i svatý Nikola Tavelić!

Bratři a sestry, jejich smrt není umírání, ale nové zrození.  To že svědčili v Jeruzalémě a později byli davem souzeni, na kousky rozsekáni a spáleni, aby ani jejich ostatky nemohly být uctívány. Ti lidé nechápou, že my neuctíváme to hmotné,  hmotu, ale to duchovní a duši! Jejich duše je i dnes živá.

Tato naše doba také hledá svědky. Mnozí jste zde z různých zemí. Všichni jsme, a díky Bohu za to, slyšeli o strádání nevinných v Palestině, v Izraeli, v Ukrajině. Kdo z vás slyšel o strádání křesťanů v Nigérii? Kdo u vás slyšel ve vašich masmédiích, že je 120 000 křesťanů zabito v Nigérii? Mnohem více než v Palestině! Třikrát více než v Palestině. Chápu,  nechci tady vypočítávat a posuzovat co je více nebo méně závažné, ale chci tím říci, bratři a sestry, že i dnes, když jsou křesťané pronásledováni jsou informace o tom méně důležité, zatímco, když trpí druzí, je nám to stálo vtloukáno do hlavy. To je ten svět pokrytectví, svět lží, svět do kterého by i dnes svatý Nikola šel podávat svědectví o Ježíši Kristu, jako svědčí křesťané v Nigérii - obklopení těmi, kteří je nenávidí - že jsou v Kristu živí!

Napomenutí zde  jsou velmi významná. Proroci oné doby i této doby stále volali k obrácení. Obrácení v podstatě znamená: Začni následovat Ježíše Krista od kořenů! Ne abys něco hrál, ale skutečně, abys měl Ježíše Krista jako svoji Cestu,  Pravdu a Život. Program života. I tam, kde je těžko podávat svědectví. Jak se snadno nachytáme, že zapřeme Krista, že zapřeme křesťanské hodnoty, že možná ve jménu nějaké společenské korektnosti se například nepokřižujeme, a to jsme Kristovi… Vidíte, jak daleko jsme od toho, abychom život položili, když nejsme ochotní pomodlit se nebo udělat znamení kříže, tam kde je to provokativní.

Jak krásný příklad jsem slyšel v těchto dnech. Jeden profesor přešel ze Záhřebu k nám do Mostaru přednášet a vyprávěl o tom, jak si kupoval  byt v Záhřebu. Ten člověk, který prodával byt se ho zaprvé na počátku rozhovoru, jak vstoupil do bytu zeptal: Věříš ty v Boha? Nezačal mluvit o ceně ani co kde je, ale ptá se, jestli věří v Boha! Jsi věřící? Já totiž nechci svůj byt prodat někomu kdo nevěří v Boha, ať by mi nabízel jakoukoli cenu. A zejména, pokud není katolík. A říkal ten profesor, že ne jen že je věřící, ale je i aktivní ve své farnosti, ale uváděl to jako silné svědectví. A pak se snadno domluvili.

Vidíte, my někdy snad děláme nějaké podivné kompromisy, že za trochu více Eur darujeme svojí zemi, svoji nemovitost a neuvažujeme nad tím, že tam možná přijde bezvěrec a vnese tam duchovní zlo. Já si přeji, aby v tomto prostoru, který byl dříve můj, žije člověk, který se modlí k Bohu, oslavuje Pána!  Jak krásné! A jak odvážné! Ty se člověka nejdříve zeptáš: Věříš ty v Boha? A ne jaké máš pozemské záměry.

To je to, čemu dnes, bratři a sestry, každý z nás musí dělat.  Křesťanství znamená být vystaven na scéně světa a přijímat, že je popliván, pohaněn, pošlapáván,  zesměšňován, protože tím vším prošel Kristus! Kristus prošel tou cestou! A my snad chceme tímto naším světem projít jenom jako matriční křesťané aniž bychom se skutečně zasazovali za křesťanství?

Poslušnost Bohu je cestou spásy! A všichni ti, kteří poslouchali takové svědky, mučedníky, jsou na cestě spásy a budou zachráněni. Jako to bylo v době Lotově, přicházejí andělé k těm poslušným, když Lot utíká se dvěma dcerami a ženou, slyšeli a řekli utečeme ze své Sodomy a Gomory, tak přišli andělé a odváděli je. Ale někde v polovici cesty ta žena, která ustoupila od poslušnosti, se obrátila s přáním vidět znovu bohatství tehdejší Sodomy, se proměnila v solný sloup. Nejsi poslušná, pozemské tě přitahuje více nežli nebeské. Ale Lot byl zachráněn se svými potomky, protože poslouchal Boha.

Vidíte, mnozí dnes uvažují co dělat se svojí rodinou. Jestli odejít, utéci z toho prostředí, kde skutečně chtějí svoje děti vychovávat jako by Bůh nebyl! Chtějí je zkazit dříve než začaly plně žít život!  Chtějí je zranit ještě než dosáhly své plnoletosti! Mají být přinejmenším zneuctěny ve jménu nějakých liberálních výchovných metod, které jsou bořením všeho co je Boží!  A jestli se rozhodnete, jestli ti Bůh říká – utíkej z toho prostředí – pak tě andělé povedou. Andělé vás vezmou do náruče a zachráníš sebe a svoje potomky.

Nedopouštějme, aby nám zůstalo jen to pozemské! Všechno tak bylo i tehdy v době Lotově: jedli, pili, vydělávali, stavěli, bavili se… Všechno jako by bylo dobré, ale nic není dobré. Nejhorší je, když je všechno dobré, protože tehdy možná nic není dobré!

Proto tohle říkám: já mohu mít prázdné ruce, ale nemohu mít prázdnou hlavu! Mohu mít prázdné ruce, ale nemohu mít prázdné srdce. Dnes shromažďujme poklad, který nám ani mol ani rez nemohou ukrást! To je naše duchovní bohatství, bratři a sestry! A buďme ochotní svědčit a ne se tomu všude vyhýbat, jak jen můžeme. Abychom všude prošli bez nějakých důsledků! Ubozí jsou takoví křesťané, kteří tímto životem projdou netknutí, nepomlouvaní, nezesměšňovaní kvůli pravdě Kristově. To jsou ubozí křesťané! To jsou pokrytci! To jsou slaboši, kterým Kristus slouží jen, aby se za Něj verbálně ukrývali, ale jejich život je daleko od Pravdy. Buďme křesťany!

Proč bychom dnes nemohli být svědky? Mnozí dnes odevzdávají svůj život statečně za svojí víru! Uvedl jsem Nigérii. Mnozí to činili a dělají i dnes, za různých okolností. A vy, kteří žijete v západních zemích, buďte vy svědky tam v tom prostředí novodobé Sodomy a Gomory. Ty jdi do toho kostela, který je plánován zbořit. Choď se modlit do kostela, aby nebyl prodán, aby v něm byla diskotéka! Co my  to děláme? Všechno rozhodujeme podle toho, aby byl kostel rentabilní? Jestli ho můžeme vyhřívat a chladit? Zahřejte ho svým srdcem! Zahřejte ho žárem modlitby! Zahřejte ho žárem slavení Boha! Shromažďujte se v něm. A kdyby bylo potřeba tak ať ho bagry strhnou na tebe! A snad to už neudělají s tím dalším!

POTŘEBUJEME JEŽÍŠOVU STATEČNOST! JEŽÍŠOVU ODVAHU!

My jsme ve Vukovaru (město v Chorvatsku, kde během války v devadesátých letech došlo k velikému krveprolití v boji mezi srbskými a chorvatskými obyvateli. Město se stalo symbolem válečného násilí) před několika dny pohřbili ostatky jednoho francouzského novináře, Jean-Michela Nicoliera.  On je svědek!  Nejbližší mu radili, aby se zachránil. On mohl jako cizinec odjet s Červeným křížem, zachránit se jako francouzský  reportér. A on řekl: Ne, já tu zůstanu. Já budu sdílet chvíle s těmi, kteří tady se mnou trpí. Nechtěl sebe zachránit, ale daroval se za to co je ideál. Tím je veliký. My chceme vždycky ze všeho vyklouznout! Ach,  kolik jsem jen viděl katolíků, kteří před něčím uhýbali! Stále výmluvy, stále ospravedlňování se situací. Stále kompromisy. Stále taková je doba, takové trendy!

ALE NÁŠ JE PROGRAM JEŽÍŠ KRISTUS!!! VČERA, DNES, ZÍTRA A STÁLE!  ALFA I OMEGA,  bratři a sestry!

Nepodřizujme se okolnostem, ale podle hodnot řiďme svůj život! Kristus je vždycky naší okolností. Kristus je vždycky v trendu!

Proto, když se tehdy ptali sv. Nikoly Taveliće před soudem naposledy: Je Ježíš Kristus Bůh? On odpověděl : ANO, JEDINÝ BŮH JE JEŽÍŠ KRISTUS. A potom uhořel na hranici.

A my dnes chceme, aby nás učili: No tak dobře. Ano Ježíš je, ale… Neexistuje žádné ale, bratři a sestry… Je jenom jeden Bůh, je jenom jeden Spasitel! Kristus znamená Spasitel! A nevstupujte do nějaké -nevím jak bych to nejlépe nazval- nějakého náboženského systému, nějaké falešné lásky, nějakého náboženství bez Krista, kde jsme my všichni dobří ke všem, ale budeme spaseni? Program našeho života je spasení, spasení duše! A za to jsme zodpovědní! Jediný Spasitel je Ježíš Kristus! Nikdo jiný! A nenechme se omámit a svést falešnou naukou, která nás zavede kdo ví kam! Do nějakých synkretických společenství, kde  se v jednom koutku slaví jedno a v druhém koutku něco jiného a něco jiného opět ve třetím a ve čtvrtém? A,a,a – to je to zmatení jazyků o kterém se mluví v Bibli, když nastal trest pro lidi v Babylonu, když zpychli. Když nebudete rozumět Bohu a Písmu, nebudete si ani navzájem rozumět! Kristus včera, dnes i navždy!

Drazí bratři moji a sestry, o tom svědčíme a proto k nám tito svědci víry i dnes promlouvají. Buď připravený stát se obětí. Buď připravený být obětí pro Krista a pro svoje spasení, a pak přijde milost! Andělé tě povedou cestou spasení. Amen.