Brzy uvidíme jaká je síla Medžugorje

Fra Goran Azinović

Bratři a sestry, jako studentovi se mi do paměti hluboce vrylo jméno Antiochie, místo kde se Kristovi učedníci prvně začali nazývat křesťané. Myslím, že v současnosti křesťanství v lidských duších nemá tu sílu, aby se našlo dnes místo na zemi, kde by se lidé znovu nazvali křesťany. Dnes zůstala jen jedna možnost, že lidé zachrání to co z křesťanství zůstalo.

Křesťanství je napadáno. Je ve fázi, že je ho třeba bránit. Ne jen v Evropě, ale i v Americe a po celém světě. Říká se, že v Kalifornii vydal senát nařízení, aby byl zakázán kříž, Bible i křesťanská výchova. V Norsku vám odejmou děti, jestli je vychováváte křesťansky. Znovu nastane doba, že křesťané budou žít v katakombách, ne na povrchu této země, ale pod ní.

Dnes večer kladu otázku, bratři a sestry, jestli jsme připraveni být, poslouchejte dobře: OVCE? Nedávno jsme měli v naší farnosti první svaté přijímání - 61 dětí k prvnímu svatému přijímání – a já se jich ptal: Dotkli jste se už někdy v životě ovce, viděli jste ovci? Jenom 10 dětí zvedlo ruku. Jak mluvit s dětmi o ovcích, když se jí nikdy ani nedotkli? Kdybych se teď zeptal vás přítomných dospělých, jestli jste se někdy dotkli ovce, myslím že by to nedopadlo lépe než u těch dětí k prvnímu svatému přijímání. Dnes nikdo nechce být ovce. Nejčastěji připomínaná zvířata v Písmu svatém jsou ovce a osel.

Když byl veliký, svatý papež Jan Pavel II. v Římě, pozval si arcibiskupa Loretta, Angelo Comastriho, aby pro něj a římskou curii vedl duchovní cvičení. Když Angelo vstoupil do sálu a viděl biskupy a arcibiskupy a samotného papeže, který byl světec, řekl toto: Svatý otče, můžete mi dovolit, abych vám vyprávěl na úvod jeden příběh a jestli ten před vámi projde, pak bych pokračoval v těchto exerciciích. Svatý otec řekl: Klidně mluvte.

V 67. roce, když byl předvečer mého plánovaného svěcení  na kněze, slyšel jsem strašnou zprávu. Tehdy bylo v Církvi mnoho rozepří a moji tři kolegové bohoslovci odstoupili od kněžského svěcení. O dva dny dříve, můj známý profesor odstoupil z kněžského stavu. Byl jsem zmaten. Nevěděl jsem jestli se mám nechat vysvětit. Všimla si toho moje matka, která má šestý smysl jako všechny matky. Přišla za mnou a přímo se mne zeptala: Angelo, co tě trápí?  Matko, trápí mne, jestli když se stanu knězem,  vytrvám dokonce, jestli nebudu v pokušení opustit kněžství. Jeho matka mu řekla – Vezmi si tento šátek, ten se užívá, když jsou olejem pomazány ruce knězi, aby si je dal na své dlaně. Vezmi si ho do rukou, řekla matka, a budeš jistě knězem pod jednou podmínkou... – Jakou? – Budeš-li pokorný jako oslík. – Optal se Angelo: Nerozuměl jsem ti dobře, co to znamená být pokorný jako oslík? – Dítě moje, když Ježíš vjízděl do Jeruzaléma, jel na oslu. Ježíše může nosit životem jenom takový člověk, který dokáže být pokorný jako ten oslík. A Angelo pokračoval: Já jsem přijal, že budu oslíkem v Katolické církvi a jsem jím dodnes, Svatý otče. Já chci jen přinášet Ježíše!

Měl odvahu tento veliký zajímavý člověk, Agelo Comastri, vyprávět tento příběh před papežem a římskou curií. Tohle jsou tvrdá slova, abys říkal v curii a před Svatým otcem, že my máme být jako oslové. Ale veliký Svatý otec, Jan Pavel II. přijal tento příběh a chápal jeho hloubku v tom, že je důležitá pokora.

Jak souvisí osel s ovcí? Tak takhle: Ovce nás učí pokoře, abychom neposlouchali jenom svůj hlas, ale hlas toho komu jsme uvěřili. Již dávno ve starém Řecku řekl Protagoras, že člověk je měřítkem všech věcí! Právě dnes se to projevuje. Člověk se stal měřítkem všech věcí. Ne Bůh, ale člověk. Víte, kdo se nejvíce dopouští potratů ve světě? Budete překvapeni, ale jsou to křesťané. A když se zeptáte, jak se toho mohou dopouštět, když je Bůh proti tomu, odpoví: Já věřím v Boha, ale myslím, že si to mohu dovolit. Umělé oplodnění – když jim vyložíte křesťanské názory proč je Bůh proti tomu, řeknou: Ano, ale já si myslím, že je to správné. Bůh už není měřítkem všech věcí. Co je dobré je dobré a co špatné je špatné. Bývalo to jasné, ale to už neplatí. Člověk se stal měřítkem toho co je a není dobré. Proto, bratři a sestry, se můžeme mnoho učit od ovcí.

Já Medžugorje obecně měním na dva díly. Lidé říkávají v Medžugorji se toho mnoho vystavělo a je tu veliký majetek. To je pravda, ale když trochu poodejdete, vidíte prázdné louky a možná tam u vidíte i pást se ovce.

Nemůžeš slyšet Boha, jestli nežiješ svátostným životem. Bůh promlouvá skrze svátosti. Bratři a sestry, to je snad největší poselství z Medžugorje. Medžugorje je místo, které dává přednost svatým svátostem. Všem svátostem a zejména Eucharistii bez které nemáme Ježíše a svaté zpovědi ve které se člověk znovu usmiřuje s Bohem. Nemohu se setkat s Ježíšem bez svátostí. A dnes se vám mnozí snaží říkat, že se můžete setkat s Ježíšem i bez Církve a bez svátostí. To není správné. Skončím jedním příkladem, který vyprávěl biskup Radko Perić kněžím na Zelený čtvrtek. Stal se ve Francii, v tom známém státě, který má velkou historii, ubohou současnost a temnou budoucnost.  Teroristé zajali dvě ženy jako rukojmí a za jejich propuštění požadovali, aby byl propuštěn terorista, který v kavárně zabil několik lidí a byl ve vězněn. Francouzský prezident odpověděl, že to není možné. A oni zabili jednu z těch žen. A prohlásili, pokud nepropustíte vězněného teroristu bude zabita i druhá. Pak se stal zázrak ve Francii. Přihlásil se jeden policajt - který zažil v roce 2012 obrácení, měl s ženou uzavřený jen občanský sňatek, ještě ne svátostný – a řekl: mohu já dát svůj život za život této ženy? Ten terorista souhlasil: Můžeš. Přijď zítra na smluvené místo. Propustím tu ženu a zajmu tebe. Francouzský policajt se sám nabídl, že bude oběť a dá svůj život a žena byla propuštěna, zachráněna. Ale terorista neustoupil od svého záměru. Požadoval: propusťte toho vězněného teroristu nebo zabiji teď toho policajta. Francouzská vláda je rozhodná a nekompromisní. Policajt byl zabit. Nakonec toho pravdivého, současného, moderního příběhu, když chytili toho teroristu francouzská vláda se vzchopila a prohlásila nesmíme zapomenout na toho policajta, který dal svůj život za tu ženu. To je hrdina, to je superman! A den předtím v Bretanii odstranili z jednoho sloupu kříž, který tam byl už skoro 2000 roků. A biskup prorocky řekl: Ale Ježíš je mnohem větší než ten policajt. Ježíš nedal život jen za jednu ženu, která byla zajatá, ale za nás všechny. Za sedm miliard lidí, kteří jsou dnes a za ty, kteří byli a kteří budou. A proč Francouzi vztyčují památník policajtovi, který se obětoval za jednu ženu a vše co je Kristovo, který dal svůj život za nás, to odstraňují ze společnosti jak školy tak jiné instituce?!

Vidíte, bratři a sestry, to se děje, když se člověk stává měřítkem všech věcí. Když trochu nahlédnete do analýzy uvidíte, že žádný státník velkých, rozhodných států Evropy, nemá vlastní děti. Ne, že by nemohli, ale nechtějí! Proto může Evropu zachránit jedině Pastýř Dobrý a to je Kristus.

Proto Panna Maria stále vybízí: Modlete se růženec! A proto naši biskupové rozhodli, že od Zvěstování do začátku května bude modlitba růženec za lid, aby lid neztratil víru. Bez růžence není spasení! Ježíš je spasení, to si rozumíme! Ale bez růžence nemůže být mnoho dobrého v tvém životě. Může být mnoho učebnic a analýz, ale nakonec se každý vrátí k tomu, co se naše stařenky modlí každý den, a to je svatý růženec. Zajímavé je si povšimnout, že nakonec biskupové říkají, že je dobré, aby se lid modlil růženec. A to se v Medžugorské farnosti děje každý den před mší svatou. Proto Medžugorje sice není Antiochie, kde se lidé poprvé začali nazývat křesťané, ale má toto místo sílu - jak brzy uvidíme, že to bude poslední místo na zemi - kde budou mít lidé příležitost ještě zůstat křesťany!

(Přeloženo ze zvukového záznamu)