Zamyšlení nad poselstvím z 25. května 2016

15.06.2016 09:21

Zamyšlení fra Jozo Zovka nad poselstvím Panny Marie z 25. května 2016 /psáno pro mezinárodní modlitební společenství "Pohodženje" (Navštívení) založené fra Jozem/

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Drahá modlitební rodino, toto poselství nám připomíná, že jsou zjevení Královny Míru v Medžugorji Boží dar a povzbuzení pro každého z nás jako i celé Církvi k obrácení. Stejně tak jsme svědky i všech moderních přeměn ve společnosti, které doléhají ne jen na Církev samu, ale i na naší rodinu, která je jako  "ecclesia domestica" (Církev v malém) ohrožena. Rozvod manželství, potrat jako i manželství osob stejného pohlaví, které jsou legalizovány téměř ve všech zemích Evropy, dále technika a elektronika, která vstoupila do všech sfér a úrovní společnosti, nabídkou svých  programů, které jsou tak agresivní, že jim mladí nedokážou odolat... To jsou důsledky vzdálení se od Boha.

Z druhé strany sekularizmus ve společnosti vyloučil Církev a víru, jako i zásady morální a křesťanské výchovy ve škole i ve společnosti. Žijeme v době, kdy je hřích legalizován jako svobodně volitelný čin. Postoj Církve a její nauka je zesměšňována a přehlížena tak mnohými, a život podle evangelia je prohlašován za zpátečnický, konzervativní. Křesťané jsou dnes zneklidněni, bojí se o sebe a svojí rodinu, svoje děti a jejich výchovu ve škole. Všechno to, co se označovalo jako zbloudění, blud, dnes se prohlašuje za správné a populární. Církev cítí, že jsou naše křesťanské zásady ze společnosti vytlačené a zanedbávané, téměř odhozené. A co víc, víra a Církev jsou vyřazeny do oblasti soukromého postoje a vlivu, ale to není cesta. Odstoupení od Boha není naše řešení a také výběr široké pohodlné cesty není naše povolání a proto toto poselství přichází jako nevyhnutelné znamení na naší cestě a jako výzva k obrácení.

I když víme, že je nám přítomnost Panny Marie v Medžugorji  darována, s lítostí musíme říci, že jsme svědky toho, že existují i lidé, kteří přehlédli a odmítli ten dar. S tím darem odmítli i pozvání a program Královny Míru, který je v souladu s evangelijním programem a povoláním a s naukou, vírou a praxí Církve. Odmítnout a přehlížet to povolání, znamená ocitnout se na druhé straně a v tom je klíč k naší nešťastnosti a bludům, a samotná Mariina přítomnost je podnět k obrácení, a ne ke sporu s Bohem a s božským.

Proto je podivné odkud tolik bludů a sporů a neustálé boje proti tak mnohému dobru, které jsme přijali za těch třicet pět roků. Odpověď na ta negování a popírání dává nám Panna Maria, která má tolik zkušeností s nepřítelem člověka a jeho míru a spasení – Satanem.  On je svůdce a žalobce našich bratří a on je zlý nepřítel. Kdekoli je Matka on odvrací její děti od dobra a svádí přemlouvajíc je k neposlušnosti a odporu ke všemu svatému. On je silný ve svém zavádějícím programu a rozkošných nabídkách, falešných slibech. Přitom, jako i po Prvotním hříchu, kterého se Adam dopustil se i dnešnímu člověku otevírají oči po bludu do kterého ho dovedl Satan a začíná se skrývat před tváří Boží. A proto lidé utíkají před svatým a skrývají se a zoufale hledají omluvu pro svůj hřích. 

Člověk je při všech svých poblouděních zklamaný, a ten nepořádek je následkem hříchu –  nepořádek v srdci, nepořádek v manželství a v rodině, v mezilidských vztazích, mezi národy, mezi náboženstvími. Nepořádek přesahuje lidskou moc ho zvládnout nebo obejít. Ti, kteří slouží tomu programu a cestě, připravují projekty myslíc si, že bude dobré, když budou přijaty jako všeobecná norma lidského chování a života – a dobro není a ono jde vše dál a dál. Nepořádek se přijímá jako výzva a hrozba a je snaha ho kontrolovat a krotit mocí zbraní a síly.

Panna Maria nás upozorňuje, že je Satan silný a že chce do našich srdcí a našich myslí vnést nepořádek a nepokoj, zatímco mír je Boží dar a božská hodnota. On je dar člověku. On je v povaze člověka. Bůh vymyslel a stvořil člověka jako mír šířící bytost sobě podobnou, a náš nepřítel sugeruje vše to co vytváří nepokoj a nepořádek.

Proto zbývá člověku, aby se obrátil k Bohu modlitbou, pokornou modlitbou, která otevírá srdce Duchu Svatému, aby nás vedl cestou radosti a míru, protože klidné a radostné svědomí, pokojné a radostné srdce, požehnaný život a manželství, to jsou největší Boží dary a proto je výzva Královny Míru pro nás všechny jediná volba.

Drahá Matko, Ty jsi dar i radost celému světu. Tvoje zjevení jsou darem Nejvyššího. Jako Alžběta jsme všichni udivení, užaslí nad Tvojí přítomností mezi námi, v našem chorvatském národě, na naší zemi i k nám mluvíš v našem mateřském jazyce téměř třicet a pět let. Děkujeme Ti jako Alžběta, která nadšeně padla do náručí Panny, Matky svého Boha, a tak se poklonila Ježíšovi, kterého jsi jí přinesla pod svým srdcem – to tajemné tabernákulum, živá monstrance, která chodí celými našimi dějinami. Vstoupila jsi na naší zem a vyzvala jsi nás k obrácení a míru, k modlitbě a životu podle svátostí.

Drahá modlitební rodino, odpovězme na tuto výzvu pro svoje dobro a dobro všech lidí. Připojme se k Matce, která se modlí a přimlouvá se za nás před svým Synem, a naším Spasitelem.

Tento měsíc se budeme modlit na následující úmysly:

  1. Za mír v našich srdcích; za mír v rodině; za mír v Církvi a ve světě; za dar otevřeného srdce Duchu Svatému a modlitbě.
  2. Za všechny poutníky, kteří budou oslavovat a děkovat za dary a milosti za třicet pět roků Medžugorje; za vizionáře a jejich rodiny, aby naplnili svoje poslání; za farnost, aby nepřestala být svědkem Mariiny přítomnosti.
  3. Za všechny rodiny, a zvláště ty, které následují a žijí poselství Panny Marie, aby vytrvaly ve svědectví a žily svoji víru; za mír v rodinách, v Církvi a ve společnosti.