Sdružení válečných invalidů na pouti v Medžugorji
Sdružení Hvidra Trešnjevka na pouti v MedžugorjiČtyřicet členů sdružení Hvidra Trešnjevka bylo na pouti od 22. do 24. listopadu. Slavko Validžić, který je dva roky předsedou tohoto Sdružení řekl: „Toto je projekt, se kterým jsme začali minulý rok ve spolupráci s farním úřadem sv. Josefa. Pravidelně ho již druhý rok dodržujeme. Lidé jsou spokojení, duchovně se obohacují a s Boží pomocí vše napravíme“, řekl pan. Validžić.
D.p. Josip Mudronja, kaplan farnosti sv. Josefa na Trešnjevci, přijel jako duchovní doprovod členů: „Jsem velmi hrdý na to, že jsem s našimi obránci“, zdůrazňuje důstojný pán Josip a dodává: „Myslím, že je zvláště v dnešní době velmi důležité našim obráncům poskytovat podporu a být při nich, protože jsou jistě svíráni břemenem života a břemenem kříže, který nesou z Vlastenecké války. A myslím, že se v mnoha chvílích prostě cítí sami nebo opuštění. Důležité je, aby celý národ a Církev na to myslily, a ukazovali jim smysl jejich utrpení, že nic nebylo zbytečné, že jejich utrpení bude požehnané.“
Jak zdůrazňuje, vždy rád přijíždí do Medžugorje. „Mám tady i kolegy, bratry hercegovské františkány se kterými jsem studoval. Vždycky rád přijíždím na toto místo, především proto, že se tu nachází mír a ty nejdůležitější plody. Tady lidé praktikují pravidelný svátostný život, především sv. zpověď, mši svatou, klanění – to jsou sloupy naší víry, a myslím, že to jsou ty zásadní plody, které Medžugorje dává“, uzavírá d.p. Josip.
Miroslav Tesla, 100-procentní válečný invalida neskrývá radost z příjezdu na duchovní obnovu v Medžugorje. Zvláště děkuje komunitě Cenacolo. S pomocí chlapců z té komunity se prvně dostal na kopec zjevení: „Celou řadu roků sem přijíždím, ale se členy sdružení jsem prvně na duchovní obnově. Prvně se mi za pomoci komunity Cenacolo podařio dostat se na kopec zjevení. Bůh jim žehnej! Přicházel jsem na úpatí kopce zjevení a Križevace a ani jsem nepomyslel, že se někdy dostanu nahoru, protože jsem na vozíčkář. Považoval jsem to za nemožné. Cítil jsem se naplněný a vděčný. To nemohu popsat,je to krásný pocit.“
Ivica Čiš, člen sdružení Hvidra Trešnjevka do Medžugorje začal přijíždět s manželkou v roce 1982. Zdůrazňuje, že se jeho život proměnil po prvním příchodu do Medžugorje. „Začali jsme se každý večer modlit rodinný růženec. Panna Maria Medžugorská mi v životě velmi pomohla.“ (www.medjugorje.hr)