„Po zpovědi v Medžugorji jsem plakal radostí“

30.08.2017 09:46

Fra Petar Komljenović je momentálně v duchovní zprávě chorvatského katolického společenství v Münchenu. Člen je Františkánské provincie Nejsvětějšího Vykupitele (Split). Fra Petar se narodil a vyrůstal ve Sindelfingenu, ale jeho rodiče pocházejí z Sanského Mostu.

V programu Radiostanice „Mir“ Medžugorje fra Petar vyprávěl: „Rodiče jsou původem z Bosny, z Sanského mostu u Banja Luky. Já jsem se narodil v Německu, tam jsem vyrůstal, chodil do školy a studoval theologii. Po studiích jsem hledal tu pravou cestu. Protože františkáni z naší provincie v Sindelfingenu mají faru, bývalý farář mi řekl, že mohu přijet do Splitu a poznat Provincii. Odjel jsem do Splitu, Imotsek a Visovace a seznámil jsem se s františkány a když jsem byl s nimi, cítil jsem se jako doma. Rozhodl jsem se vstoupit do františkánského řádu. Tomu předcházelo po celá studia dlouhé hledání. Studia jsem dokončil jako laik a teprve potom jsem se rozhodl pro duchovní povolání, v čemž mi hodně pomohlo i Medžugorje“, zdůraznil fra Petar.

Pro chorvatské katolické společenství v Sindelfingenu je fra Petar první duchovní povolání:

„Misie v Sindelfingenu existuje 40 roků a dosud v ní nebyla  duchovní povolání. Já jsem nějak prorazil led. Teď byl jeden mladík ze sousedního města vysvěcen na jáhna. Bohu díky za to.

 Vyrůstal jsem v katolické rodině. Jako mnoho mladých dnes, po biřmování mě už nezajímala ani Církev ani Bůh a žil jsem si  světským životem. Tady začala moje cesta duchovního hledání. Měl jsem svoji skupinu přátel a chodili jsme spolu ven, ale když jsem se vrátil domů nastávala určitá prázdnota.To mi nedávalo pravou a trvalou radost, provokovalo mne to, abych hledal, co je smysl života. Potom jsem začal číst duchovní literaturu a tak jsem hledal svojí cestu. Boží odpověď jsem dostal na charizmatické obnově v Čazmi 2002. To mne oslovilo moje srdce - když jsem viděl, že je Bůh živý, jak ti kněží s hrdostí prohlašují v kázání, jak lidé svědčí o uzdravení. To  bylo překrásné - vidět živé společenství a živého Boha jak konkrétně působí! Teprve tehdy jsem se otevřel Bohu, začal jsem se modlit, chodit do kostela, číst Bibli otevřeným srdcem a potom jsem stále víc a více chápal Boha. Dokončil jsem gymnázium a nevěděl jsem kam se vydám. Začal jsme pracovat jako informatik, to mne trochu i zajímalo, ale nevyhovovalo mi to. Protože jsem tolik četl Bibli a zajímal jsem se o víru, rozhodl jsem se studovat teologii. Když jsem se otevřel Bohu a víře, našel jsem v Bohu to, co jsem hledal - velikou radost a naplnění, o čem jsem dříve nemohl ani snít. Bůh se mi stal největší radostí a největším uspokojením v životě. Potom následovalo období ve kterém bylo dost hledání.“

Jak zdůrazňuje fra Petar, v tom všem Medžugorje sehrálo významnou úlohu: „Relativně brzy po začátku obrácení organizovala blízká farnost pouť do Medžugorje. Pozvali mne, abych jel s nimi a řekli  mi, že je teď čas na zpověď. Měl jsem takový strach ze zpovědi, protože do té doby jsem se vlastně ještě správně nevyzpovídal. To mi bylo velmi těžké, bál jsem se a styděl. To bylo v roce 2002. Nemohl jsem věřit tomu, jak lidé radostně přistupují ke zpovědi. Šel jsem ke zpovědi, která trvala dvě hodiny. Po té zpovědi jsem plakal radostí. Kněz mi řekl, že neví co Bůh se mnou plánuje, ale jisté je, že se dnes andělé v nebi radují, protože se vrátil ztracený syn. Odešel jsem do kaple a slíbil jsem Bohu, že se stanu jeho apoštolem. To byl můj doživotní slib, který trvá dodnes. Jenom jsem nevěděl co to znamená. To bylo před studii. V Medžugorji po té zpovědi začala intenzivní cesta odevzdanosti ve  víře.

Mnoho pro mne znamenají i poselství Matky Boží, získávám skrze ně duchovní sílu. Celé roky jsem přijížděl na Festival mladých a měl jsem překrásné zážitky. Když společně zpíváme, slavíme mši a klaníme se před Nejsvětější svátostí v míru a tichosti, lidé se otevírají a prožívají doslova Boží lásku. Tehdy všechno odevzdáš Bohu. To jsou ty okamžiky, které jsou důležité, abychom pocítili, že Bůh existuje. To tak silně působilo na moje srdce, že se mi Bůh stal největší radostí“, řekl fra Petar, který v minulém roce jako novokněz předsedal mši svaté na Festivalu mládeže, a tento rok podával své svědectví o voluntérské činnosti v  organizaci „Mary´s Meals“ o které svědčil, že je to Boží a Mariino dílo.